Ve skutečnosti jsme dešifrovali a na téma Záhady hlavolamu, takže nadpis je takový lehce zavádějící, snad mi to odpustíte. Plši připravili už pátý ročník této noční hry a náš tým Výborné tykve se zatím účastnil všech ročníků. Každý ročník je jiný, jak tématem, tak prostředím a nápady a je na něm velmi dobře vidět, jak se Plši zlepšují v organizaci, přípravě. Tímto bych jim chtěl velmi poděkovat za skvěle odvedenou práci a teď vás provedu tím, jak jsme hrou prošli sami.
Jeden z členů našeho týmu byl připraven začít už v pátek, a tak jsme se sešli jen ve čtyřech. Hned první úkol nám dal zabrat, nakonec jej vzdáváme a jdeme s davem do přilehlých ulic, kde zjišťujeme, že jestli to půjde takto dál, tak se daleko nedostaneme. Tak jednoduché a my máme skoro už hodinu ztrátu. Jsme na 22 místě z 32.
Košutecké jezírko, po 18 letech jsem zde poprvé. Na druhé straně jezírka je nápověda. Vedlejší tým byl vybaven velkým foťákem a tak si to jen vyfotili a zvětšili. My jsme byli vybaveni Gizem, který si pochvaloval teplou vodu. Šifru nakonec dáváme bez nápovědy, ale chvilku nám to zabralo. Jdeme přes konečnou tramvaje č. 4 někam do lesů k rybníku Strženka. Začíná být tma, přesto se nám cestou daří vyluštit vedlejší šifru a získáváme tak další heslo pro nápovědu. Dostáváme se na 11. místo.
Obrázková šifra, tak to končíme. Na obrázku je velký černý pták a má na sobě zavěšený dalekohled. Na pozadí obrázku je jemná mřížka. Nevíme co s tím. Rozbalujeme karimatky, když tu nápad "Není to krkavec? A dalekohled je výhled?". Balíme. Luki se ještě proběhl pro nápovědu. Stoupáme na Krkavec. Jsme na 10. místě.
Šifra je schovaná v bunkru a natřená fosforeskující barvou, takže je čitelná pouze za tmy. Výborný nápad. Začíná poprchat, suchá a osvětlená místa jsou zabraná. Ve stoje nám to nemyslí, jdeme do lesa pod strom. Opět rozkládáme karimatky, když v tom vychází nápad s mobilem a můžeme zase balit. V zadání je návod, kde se nachází další nápověda, zatím jsme žádnou neupotřebili, ale bude hůř. Aktivita pro nalezení nápovědy se nachází u nějakého dolu, vypadá s jezírkem.
Houby důl, halda hlušiny po těžbě kaolínu. Chvíli bloudíme hledáme správné místo, ve stráni haldy jsou zakopané vajíčka (plastové z kinder vajec) a v nich nápověda, stačí je jen najít. Teď už máme 4 nápovědy. Nejlepší byl stejně skluz z haldy dolů. Míříme na faru v Ledcích. Jsme stale někdo okolo 10. místa.
Zadání je umístěno ve věži kostela, škoda že je tma, možná by šlo vidět do sousední vesnice. Dle pravidla "udělej si pro luštění pohodlí" jsme se přesunuli do místní hospody. Než jsme to celé vyluštili uběhlo 30 minut, ale aspoň jsme si dali pivko a byli chvíli v teple. Naštěstí šifra nebyla složitá, ale vyžadovala preciznost, což byl faktor, kterému příliš nefandíme.
Šesté stanoviště s Waldem. Dostali jsme přibližně tento obrázek a to bylo tak všechno. Koukali jsme na to tak usilovně aniž jsme si všimli Široka, který nám zabavil jednu získanou nápovědu, takže už máme zase jen 3. Waldy jsme na obrázku našli, ale co s tím, zkoušíme je různě propojit nebo napasovat na mapu, ale nic nevychází spolehlivě. Nakonec uplatňujeme nápovědu: "Najdi všechny Waldy". To se dalo čekat, tohle už máme. Ještě máme dvě, takže druhá nápověda: "26 sloupců". To je to co jsme potřebovali, sloupce určují písmeno a řádky s Waldem pořadí. Máme to. Luki musí ráno na zápas, tak se loučí, Gizo si zapoměl bundu v hospodě, takže se proběhne. My jdeme na další stanoviště. Posouváme se na 6. místo.
Další stanoviště je ticket sportky. Je lehce upravený, ale docela věrný. Po zkušenosti s Waldou nás zarazí, počet řádků v ticketu, 2x13, to je opět 26 a zafungovalo to. Nestihli jsme se ani najíst. Opět se balíme a jenom minutku čekáme na návrat Giza s bundou. Krátká porada, co je cílem. Lepší přístup je ze západu, super, jdeme zkratkou z východu. Jsme stále na 6. místě.
Starý kaolínový důl u Nevřeně. Vzpomínám na slova Lukiho "Tam vás tahat nebudou." Navíc na webu píšou, že bez lana se tam nedá. Není to pravda, sice to není tak pohodlné, ale jde to. Dolů snadno jako za mládí na skluzavce, nahoru už je to horší. V dole je místo šifry úkol. Dovést soustavou zrcátek laserovým paprsek na určené místo. Kdo měl klaustrofobii, mohl zkusit štěstí s rubikovou kostkou, jejímž složením by to rozluštil taky. Byla jen otázka co bude rychlejší. Kecám, chtěli jsme se podívat do dolu. Pro pozůstalé na povrchu byla ještě doplňková aktivita. Poskládat z deseti pastiček na myši věž cca 30cm vysokou. Pastičky musely být natažené a nesměl se použít žádný jiný materiál. Zkusili jsme to, s ohledem na naše zdraví jsme to vzdali, ale pastičky si chci koupit, hádejte kolik kusů.
V Nevřeni nás čeká další grafická šifra. Na obrázku je skupina panáčku a tři různé čáry. Sedáme si na lavičku u místní sámošky. Nevíme co s tím, takže zkusíme co je v okolí a třeba se trefíme. A hle, tahle čára je státovka na Karlovy Vary, tohle je pěšina, skupina jsme my a to divné červené je turistická značka. Jsme stále na 6. místě.
Nelétající Tleskačovo kolo nám dalo zabrat. Bylo to mírně upravené kolo, které při jízdě svítilo - barevně. Napřed jsme uvažovali o skládání barev, nakonec jsme zjistili, že jsou zde 3 tříbarevné diody. Jenže jak se to startuje. Napřed se projet - nabít něco přes dynamo, zastavit a dosednout na sedák. Teď ty barvy zapsat, jdou ale strašně rychle za sebou. Nastupuje tedy moderní technika - mobil. Pokus o natočení videa selhal, barvy nelze moc dobře rozeznat, zvláště zelenou a modrou od sebe. Nakonec nejlepší informaci podala zvuková stopa na videu, když jsme barvičky k tomu i říkali. Zkoušíme aplikovat trojkovou soustavu, ale nevychází to, tak aplikujeme polský kříž, což je taky úplně mimo. Ale daří se nám vyluštit další nápovědu, takže teď máme dvě. Jednu uplatňujeme a ta nám potvrzuje myšlenku s trojkovou soustavou. Akorát, že písmeno A nezačíná od nuly, ale logicky od jedničky.
Na zřícenině hradu Kromberk jsme se posunuli na 5. místo. Opět jsme útočili z druhé než doporučené strany, sice jsme se prodírali po tmě nějakým trním, ale o jedno místo jsme si polepšili. Toto je poslední, jedenáctá, šifra. Uplatňujeme poslední nápovědu "Nejde o čas". Šifra sice vypadá jako ciferník, ale spíš nám připomíná vlajkovou abecedu, jenom nevíme jak na ni. Na nedalekém javoru má být další nápověda, baterkou není nic vidět. Lezu nahoru, úplně do vrcholu, kde se tetelí plastová obálka s nápovědou z níž získáváme "Čísla jsou ve dvojicích". Začíná to dávat smysl, teď už to jen správně natočit a můžeme do cíle - základní školy v Město Touškov.
Na náměstí odbíjí právě 5 hodin ráno, což je docela symbolické, protože právě před 12 hodinami byl start. Ušli jsme okolo 30 kilometrů a umístili se na 6. místě s asi 3,5 hodinovým skluzem za vítězi. Z 32 přihlášených týmů došlo do cíle jen 9 týmů. Všichni byli znaveni, ale děsně rádi, že vůbec došli.
Závěrem všem, organizátorům i účastníkům, děkuji že do toho šli, za skvělou atmosféru, úžasné úkoly a dobrou zábavu.
