LSFL - 2017, 24. den

Když něco spravuji, tak mám docela radost, že něco zachraňuji, že jsem ušetřil a že daná věc, kterou mám rád bude ještě chvíli sloužit. Chlapi jsou takoví přímočaří, bez obalu řeknou, že jsou tlustí, že přibrali ... zkrátka si to přiznají. A co řekne žena? Že je tlustá? To bych jí ještě odpustil, přeci jen to "křehké" (uvozovky jsou záměrné) stvoření. Že přibrala? To taky ne. Řekne, že se spravila. Ale jestli se spravila, tak je to dobře, bude ještě dlouho sloužit a ještě by měla ušetřit. Pro jistotu jsem se podíval do slovníku jazyka českého a k mému překvapení je i tento výklad možný. Je sice až na posledním místě, ale je tam. Přesto bych možná dámy požádal, aby si přiznaly pravdu a nepřikrášlovali si ji slovem, které má převážně pozitivní význam, možná vám to pomůže.

Abych nebyl osočován, co si to dovoluji, tak je to tím, že v lázních se strava podává formou bufetu. Platí zde naprosto přesně, že hlad má velké oči. Zvláště někteří jsou přeborníci a na jeden talíř si dokáží nandat knedlí, pečené kuře, dušené zelí, vepřové na paprice, rýži, brambor, hovězí kostku na kmíně a tvarohovou taštičku sypanou mákem s cukrem a máslem. Opravdu jsem to viděl, vypadá to šíleně. A pak chodí a říkají "Já jsem se tu spravila, jak se teď vejdu do šatů, ...". Slyším to zde pravidelně a pak vstanou a jdou si přidat. Na co si stěžujete? Pán od stolu si přidat nechodí, odpoledne jde na procházku na druhou stranu města na pivo (ve skutečnosti na několik piv), pak na večeři a po večeři ještě na druhou procházku za pivem (na ještě více piv). A ani jednou jsem od něj neslyšel, že by si stěžoval, že zde přibírá. Takže musíte jíst s rozumem (ne s očima) a taky trochu pohybu a to pivo není povinné.

LSFL - 2017, 23. den

Ráno mě probudil vodní skůtr, který projel po řece vedle mě. Ten byl ve snu, ale venku čistili ulici takovými fukary, potom ještě projel čistící vůz. Zkusil jsem zavřít okno, ale mělo stejný efekt, jako když zavřete stan. Venku bylo krásně a tak jsme vyzkoušeli odpoledního šlofíčka, abychom smazali ranní vyrušení. V 15 hodin jsme přišli na to, proč uklízeli ulici - probíhal zde nějaký průvod ... tedy prošla tudy dechová kapela a kolem ní sem tam nějaká maska. Zavření okna minule nepomohlo, tak jsme jej zase zpátky otevřeli.

Vodní skůtr měl alespoň reálný základ z venkovního zvuku. Ale před tím, byla ještě jedna docela zvláštní diskuse - záchodová. Vysvětlovali jsme si (možná trochu hádali) o tom, kdo v kempu u vody nespláchl po sobě záchod. Načež diskuse asi nevedla k uspokojení všech účastníků, tak alespoň chtěl mít poslední slovo. "A máš suché sperma Liste." A pak projel vodní skůtr. Tohle jsem nemohl nechat bez odezvy a zkusil si to najít na internetu. V češtině nic takového vyhledávače nenašli, ale jeden film existuje. Ich suche Sperma! Je to německý film, v překladu to znamená Hledám sperma! a o dokument se nejedná. Takto zásadní varování nemohu podcenit, proto jsem se rozhodl, že budu více pít.

LSFL - 2017, 21. a 22. den

Víkend byl ve znamení dvou výletů, z nichž se jeden "neuskutečnil" a ten druhý vedl do sousední vsi Krapice, podle mapy to nevypadá nijak světácky a počet obyvatel je 54, ale všede jinde jsme už byli. Terén je nenáročný, podél potoka. Na výlet jsme vzali i kamaráda, kterého jsme plánovali vypít. Ale k jaké příležitosti? Možnost byla pít u každého rozcestníku, ale to bychom neušli ani z areálu. Pak nás napadlo pít u pramenů, pro jistotu jej vydezinfikovat, ale naplánovanou cestou byl jen jeden a to bylo málo. Tak jsme pili při každém překročení potoka, vyšlo to úplně skvěle, na konci jsme se dostali až na dno. Výlet se podařil a plán jsme splnili do puntíku. Znaveni výletem jsme šli brzy spát, ani jsme nepotřebovali plzeňské zlatavé uspávadlo.

LSFL - 2017, 20. den

Dlouho jsme nebyli na žádném výletu, dnes to napravíme. Naplánoval jsem krásný výlet na rozhlednu s úžasným převýšením 20 metrů na délce 4km. Jak vidno z profilu, byla to náročná trať, která vedla přes dva mosty, dvěma podjezdy a po jednom povalovém chodníku. Hned na úvod, po přejítí prvního mostu a při prvním panáku už účastnice výletu viděla růžového slona, ale hned se jí schoval za břízku. Tak výlet se daří hned od počátku. Procházíme okolo těžby rašeliny, mají tu na to i nákladní úzkokolejný vláček. Po mostě ke kolonádě Natalie, která je schovaná uprostřed lesa. Pak po povalovém chodníčku k pramenu Žofie. To je poslední pramen a nyní stoupáme k rozhledně. Je to vlastně výletní restaurace s vyhlídkou, ale jak stromy vyrostly, tak se můžete rozhlédnout do smrkových větví. Pak je to už jen dolů zpátky do lázní. Končíme v hospodě, kde probíráme, jak kdo půjde na hotel. Bohužel slon je jen jeden a majitelka nás na něj nechce pustit. V zápalu vysvětlování jsme se pak ještě dozvěděli, že je vzornou matkou od štěňat, čímž náš výlet posunula o další příčku výše. Chudák servírka v hospodě, ta si musela myslet, že jsme si všichni moc dobře zahulili.

LSFL - 2017, 19. den

Večer přišel vítr, napřed si lidi drželi jenom čepice, pak chodili nezvykle křivě. Na pokoji to táhlo i přes zavřené okna i dveře. A když se setmělo, odešel proud, ten elektrický proud. Zkusil se sice několikrát vrátit, ale hned to vzdal. A tak jsme všechno vypojili a šli spát. Ráno pak na procedurách říkali, že jsme měli docela štěstí, když se po cca 4 hodinách vrátil. Prej už to bylo i tak, že vystydly nádrže s vodou a nedaly se provádět léčebné procedury.

Starší paní u stolu byla večer na dechovém koncertu v divadle. Přišli, usadili se a vypli jim světlo. Tak hudebnící vytáhli baterky (dle hesla "Vždy připraven"), a hráli po tmě. Paní byla taky připravená, protože už se jí to tady jednou stalo, ale světlo si nechala na pokoji. Do příště to určitě vychytá k dokonalosti.

LSFL - 2017, 18. den

Často se mi nestává, že bych se probudil kvůli snu. Byl tak výživný, že jsem si ho zapamatoval a podělím se o něj. Dál je to jen pro silné povahy. Vlastně to byl velmi krátký sen. Dvě ženy (možná dívky, kamera byla zaostřená jinam) sedí za stolem a třídí špinavé prádlo. Když tu jedna (ta vlevo) vytáhne dámská bílé kalhotky a říká té druhé "Podívej se na ty svoje kalhotky, ten hnědý flek, to je hrozné." Žena vpravo šáhne do hromádky a s klidem odpoví "Ty máš co říkat, se podívej na svoje" ... načež kamera zaostřila na detail a já se hrůzou probudil. Na internetu je spousta snářů, a tak jsem začal lovit:

• hromada - hojnost
• bílá - morální čistota, nevinnost
• prádlo - dosáhneš čeho sis umínil
• třídit - pořádek ve svých záležitostech
• hnědá - rozum, dobrosrdečnost
• skvrna - něco tě trápí
• žena - výdaje
• dívka - úspěch
• stůl - domácí harmonie

Položky jsem uspořádal podle toho, jak na ně bylo zaostřeno a jakou důležitost měli ve snu. Takže z toho máme Hromadu bílého prádla s hnědými skvrnami třídí žena s dívkou za stolem. Výsledek je tedy "Hojnosti nevinnosti dosáhneš, záležitostech, rozumu ikdyž tě budou trápit výdaje, bude z toho úspěch a harmonie". Tak na to, že to byl děsivý sen, to vidím docela pozitivně. A když to zkusím promyslet, hojnost - podle slovníku spisovné češtiny to znamená "vyskytující se ve velkém množství" nebo také nadbytek, nevinnost - na to slovník nepotřebuji, symbol nevinnosti je přeci dítě a ještě hojně. Bude to chtít větší byt, to budou ty výdaje.

Vzpoměl jsem si, že jinou noc mě probudil kolega, z jeho snu bylo rozumět "Hu, aaaad, huuu, zavolejte polici, hhaaaaa". Pak se uklidnil ... asi přijeli. Je to jeho sen, tak ať si jej vyloží sám. Zkoušeli jste si vyložit sen a splnilo se to? Jsem ve vykládání snů začátečník, tak klidně mi nabídněte alternativní výklad.

LSFL - 2017, 17. den

Aktutně mi docházejí nápady o čem psát, takže tentokrát historku, která se sice neudála v lázních, ale tzv. oslím můstkem jí vazbu na lázně dodám. Bylo nebylo, vcelku nedávno, takhle v pátek večer se rozhodla pračka nevydat prádlo. Zkoušeli jsme všechno: vypnout, resetovat, spustit testovací program, mačkat všechny čudlíky, dokonce jsme jí dali i čas odpočinout. Ale dvířka pračky zůstaly stále zamčené. V sobotu jsem si s tím zkusil hrát znovu, prádlo ale bylo nedobytné a nepomáhaly ani zaklínadla "Sezame otevři se". Zkouším s pračkou i trochu praštit a hýbat, ale nic. Ani vypnutí přes celou noc na neděli nepomohlo. Dokonce jsem si našel sevisní dokumentaci a podle světýlek zjistil, že je to chyba motoru nebo nějaká jiná obecná chyba, moc mi to nepomohlo. V pondělí konečně volám servis, pán je moc ochotný a ještě před obědem slibuje přijet. Připravím mu pračku, aby měl lepší přístup, trochu kolem ní zametu ... přeci jen se tam uklízí spíše sporadicky (přesněji vůbec). Pán přijel jak sliboval, ukázal jsem mu pračku a ta potvora svítí jinak. Zkusím vzít za dvířka a prádlo je osvobozené. Vypadám jak blbec, že neumím otevřít pračku - prostě typický inteligent. Zkoušíme pustit testovací program (což je asi na 2 min), ale vše funguje, pračka si na nic nestěžuje. Asi se mu to nestalo poprvé a byl tak hodný, že nechtěl ani nic naúčtovat, ani výjezd. Prádlo zachráněno a vše funguje.

Čas plyne až do lázeňského období. Když příjde zoufalý telefonát z domu, že nefunguje myčka. Prostě nemeje, protože si myslí, že tam má stále vodu, přestože ji už dávno vyčerpalo. Takže to vidím na vadné nebo zanesené čidlo výšky hladiny vody. Dřív pomohlo vzít konvici s teplou vodou, nalít ji tam a pustit znova. Čistá voda asi opláchla čidlo a vše fungovalo bez potíží dál. Jenže když tam nejsem já, tak myčka neposlouchá a trik nezabírá. Servis přijede za dva dny, tak uvidíme, jestli to nebude stejná magická chyba jako u pračky. Mimochodem, u pračky mi doporučil příště sundat horní kryt, vzít kus drátu a zámek odjistit ručně, prej to jde snadno. Máte taky doma spotřebiče, které si žijí vlastním životem?

LSFL - 2017, 16. den

Dnešní den začal výborně, v parku jsem našel poklad - dvacetikorunu. Tak hezky se tam leskla, jako dukátek. Tak není to ani malé pivo, ale měl jsem z toho radost jako malý Jarda. Vyrazili jsme do místního vodního areálu zvaného Aquaforum. Jsou tam různé bazény s různou teplotou a zábavními prvky. Takže jsem si užil tobogán a taky venkovní výřivku s výhledem na vlakovou zastávku a projíždějící vlaky. Tak snad vás pobaví fotka rozvaleného Lista.

LSFL - 2017, 14. a 15. den

Protože jsem opět nemohl do Plzně, přijela Plzeň za mnou. Plzeňským pivem je to tady zásobeno více než dobře, ale některé věci tu chybí. Ubytovací politika hotelu je trochu zvláštní, například pokud chcete jednolůžkový pokoj a oni jej nemají, tak mi bez potíží v jiných lázních dali dvoulůžkový za cenu jednolůžka. Tady ne, tady vám nabídnou dvoulůžkový, ale za druhou postel naúčtuji přirážku 80%. Takže nakonec to vyšlo úplně na stejnou cenu jako jednolůžko ve 4 hvězdičkovém hotelu. A navíc je to pořád jen jedno lůžko a my jsme dva.

Doba internetová však má své výhody, 50m od hotelu je penzion a za dvoulůžko na jednu noc chtějí necelou tisícovku včetně místních poplatků, to je o třetinu levnější. Taky má penzion plno a beru poslední pokoj. Nyní můžete hádat kdo za mnou přijel a co jsme tak asi dělali, zvláště když bylo horší počasí. Ano, správně, naplánoval jsem dvě vycházky s podtitulem 'Tour de pramen'. Je tu hodně pramenů a ikdyž jsou od sebe jen kousek, někdy i v jedné budově, každý chutná trochu jinak. Teď už můžu říct, že prameny tu mají dobré se zvláštními účinky ... tolik jsem druhý den nikdy neprděl.

LSFL - 2017, 13. den

Součástí ubytování je zdarma vstup do hotelového bazénu a sauny. Zatím je to spíše mezinárodní sauna, nejvíce tam chodí rusové (berte to obecně), kteří jsou asi z německa - někdy mluví rusky, někdy německy. Někdy chodí nazí do sauny, bohužel pak i do bazénu, jiní zase opačně. Ale nejvíc mě baví vlnobití. Bazén slouží zároveň jako rehabilitační, je hluboký tak 130cm, ale na drobné plavání to stačí. Důchodkyně si stoupne ke kraji a začne se pohupovat nahoru a dolů a tím vzniká v celém bazénu vlnobití. Zkoušel jsem to taky, ale mě vznikají jen takové malé vlnky. Je to zatím první sauna, která má dvě dveře, jedny do pánské a druhé do dámské části. Recepční mi říkala, že je potřeba si ji rezervovat, protože je malá, tak pro 4 lidi. Zapoměla ale zmínit, že pro čtyři ležící :-)

LSFL - 2017, 12. den

Vypadá to, že tohle byl poslední výlet na běžkách. Led na rybníku Amerika už začal povolovat, ale po tom, co do něj vysekali rybáři díru a v pohodě okolo ní chodili jsem nabyl jistoty, že dneska mě ještě udrží. Cestou zpátky jsme zakotvili u pěkné hospůdky. Sluníčko svítilo, sportovní výkon byl podán a zlatavá odměna se třpitila na stole. Co víc si přát.

LSFL - 2017, 11. den

Dnes technická anabáze s hůlkou. V lednu během akce "CIV do Dobřan tentokrát na běžkách" (po 7 letech opět napadl v Plzni sníh) jsem ztratil košíček na běžkařských hůlkách. Nepodařilo se mi jej sehnat v Plzni, v Chebu ani Aši. Dokonce i na internetu byly vyprodane ... pokud jste nechtěli kus za 500Kč, což mi za kousek plastu s hřebem přišlo mnoho peněz. Nakonec jsem u výrobce hůlek objednal 2ks, což včetně dopravy vyšlo na 250,- Kč ... kdyby připlatil ještě stovku, už bych měl nové hůlky, ale co bych dělal s tolika hůlkama v lázních? Je to věda, koupit správné košíčky (je to stejné jako u podprsenky), musíte se trefit do průměru, barvy, tvaru, velikosti, ... Takže mám teď na jedné hůlce originál, který se s novým košíčkem neshoduje v barvě, tvaru, průměru ani velikosti. Zkrátka úspěšný nákup. Navíc jsem hůlku musel trochu zkrátit - ztupil jsem na tom čínskou pilku. Pak ještě přišlo využití elektřikářské izolepy a vteřinového lepidla. Připadal jsem si jak kutil Tim. Ale po zátěžovém testu košíček stále drží a mám ještě jeden rezervní. Ve volné chvíli jsem si ještě slepil běžecké boty, ty taky zatím drží. Jenom ten sníh někam mizí.

LSFL - 2017, 10. den

Zatím to nikdo nevzpoměl, ale je tu otázka, která dříve nebo později stejně padne. A co ženy? No co byste chtěli asi tatk vědět? Ti co jsou v lázních poprvé, tak si stěžují, protože ostatní jim řekli: Tam se ti bude líbít, tam je spousta ženských, dobré lázně jsi si vybral. A jak vypadá realita? Záleží na úhlu pohledu. Pokud někdo měl nějaké očekávání, tak je zklamán, je to zkrátka bída ... a to vůbec nepočítám německé důchodkyně. A kde se tak ty mladé, krásné a rozverné dívky nacházejí? Tak to nevím, ale tady nejsou. Ovšem z jiného úhlu to jsou nejlepší lázně. Tolik mladých, krásných a rozverných dívek v jiných lázních nikdy nebylo. Dilema jestli je to lepší nebo horší nám usnadní matematika, konkrétně číslo 3 - to je počet těch mladých, krásných a ... ze všech necelých sto ubytovaných. Jestli si myslíte, že to už horší být nemůže, tak jeďte třeba do Toušně ... tam byla nula.

LSFL - 2017, 9. den

Byli jsme na procházce a na zamrzlém rybníku Amerika byla běžecká stopa. Rovnější povrch si už nelze přát, drobná vrstva sněhu umožnovala také slušné bruslení a na klasiku nádherný tvrdý podklad, po kterém se to vezlo jedna radost. Rybník je hodně promrzlý a bez potíží po něm chodili i mnohem těžší lidi, navíc ja jsem svoji váhu rozkládal přes běžky na velkou plochu. K mému potěšení jsem si nezaplaval, takže jsme všichni spokojení. Má to ještě jednu výhodu, dokud bude mrznout (což už asi dlouho nebude), tak nemusím jezdit do Aše. Dopravci (ČSAD Karlovarský kraj) jsem napsal, ale zatím nedostal odpověď a myslím si, že ji ani nikdy nedostanu. A kdyby odpověděli, tak se podělím.

LSFL - 2017, 7. a 8. den

V návrhu pojišťovně ohledně lázeňského léčebného pobytu jsem souhlasil mimo jiné s tím, že lázně v průběhu neopustím. Je tam samozřejmě mnoho dalších podmínek, včetně podřízení se léčebnému procesu atd. A protože nemohu opustit lázně, tak jsem nemohl odjet, nemohl jsem jet vlakem, vůbec jsem nebyl doma a už vůbec jsem nepotěšil ženu. A protože jsem tohle všechno nemohl udělat, tak nemám ani o čem psát. V tomto ohledu jsem si vzpoměl na jedno slavné rčení: Zapírat, zapírat a pokud to nepomohlo, tak zapírat. Snad se toho příští dny stane více, abych měl o čem psát.

LSFL - 2017, 6. den

Zatím stále rostou a nepadají, takže moji kštici je třeba občas zastřihnout. Ještě druhý den jsem vyčesával z vlasů rašelinu po slatinné koupeli, což byl důvod najít si chvilku v dopoledním programu na návštěvu holiče. Jeden je přímo v hotelu, takže v bačkůrkách projdete labyrintem, na recepci vás ochotně usměrní a jste přede dveřmi s nápisem 'Zavřeno do konce týdne'. Odpoledne mám další slatinu a nerad bych potom zlomil jediný hřeben, který tu mám. Takže zpátky pro bundu, jedno kadeřnictví je u zastávky autobusu - mají plno, prej večer. Startuji mapy v mobilu, zapínám GPS a hledám další kadeřnictví. To je hned ve vedlejší ulici, ale nacházím tam jen prázdnou výlohu. Další je u nádraží necelý kilometr. Mobil v ruce vůbec nehřeje, asi má potíže vůbec fungovat sám. Kadeřnictví je udělané asi z bývalé garáže, skrz záclonku je ovšem prázdno. Další kadeřnictví je přesně na druhé straně města, necelé 2 kilometry. V parku na mě kouká veverka, nechápu jak takový malý tvor ještě nepromrzl a ještě je tak čilý. Mobil nehřeje ani v kapse s hlasovou navigací. František - místní celebrita - má taky čepici, šálu i ponožky, pohled na něj mě taky nezahřál. Konečně jsem našel otevřené kadeřnictví, je v něm 6 křesel, v každé je nějaká slečna s divnými věcmi v hlavě a kolem kmitájí 3 kadeřnice. Po lehké reorganizaci práce mi slíbí, že mě vezmou za 15min. Souhlasím a jdu na jedno točené, moc mě sice nezahřálo, ale potěšilo. Ostříhala mě moc hezky, zaplatil jsem a spěchal zpátky. Cestou zpátky jsem narazil na poutač na kadeřnictví ... bylo asi 50 metrů od mého hotelu.

LSFL - 2017, 5. den

Koupel perličková relax by mohla mít relaxační účinky, pokud by to ale nebylo v 7:00 ráno. Takže jsem se ráno dobelhal a cestou zabloudil, protože jsem nedával pozor, do balneo provozu. Tam mě hodili do vody a pustili bublinky. Pak jsem se vrátil a šel spát. Koupání uprostřed spánku nebude moje oblíbená činnost. O uhličité koupeli (sodovce) jsem už psal, ale mám ještě suchou uhličitou koupel. Vezme se velký pytel na odpadky (asi tak 150L), nasoukáte se tam co to jde, u mé "přerostlé" postavy to vyjde až k ramenům a necháte se stáhnout páskem. Ani se nemusíte moc svlékat, stačí do trička a trenýrek. Pak se vezme plynová bomba s CO₂ a hadičkou vám naplní pytel. Plyn je přírodní jímaný z místních vřídel. Trik je stejný, kůží se vstřebá kysličník uhličitý a krevní oběh na to reaguje roztažením cév. Docela příjemná procedura, už do minuty po napuštění můžete na citlivých partiích pociťovat teplo, je to příjemné - tak moc zase ne :-) Hlavně vás nesmí nic začít svědit, to je pak průser. Každý má svůj osobní pytel, který si má nosit a neprotrhnout jej ... na to si chlapi umějí dát pozor.

Dneska jsem měl sen, že se mi nedařilo koupit místenku do vlaku, který už měl odjíždět. Navíc jsem stále nebyl sbalený a čas strašně utíkal. Musím si dát pozor, až někam pojedu.

LSFL - 2017, 4. den

Chtěl jsem už včera, ale běhání mezi jednotlivými lázněmi způsobilo, že jsem nestihl autobus, tak jsme šli na pivo. Ale dnes jsem byl odhodlán vyrazit. Přípravu jsem nepodcenil a už 10min čekal na autobus. Pamatujíc si, že autobusy jezdí tak nějak svým životem a není radno očekávat, že pojedou zcela podle jízdního řádu. Chci jet do Aše na běžky, ve Františkových lázních totiž nikdo neví, kde se tu běžkuje. Přijede stará karosa v úpravě pro MHD (má troje nástupní dveře), vystupuje i nastupuje se pouze předními dveřmi, na těch ostatních jsou bezpečnostní zámky, jejich funkčnost vysvětluje nápis 'Nefunguje' s přimalovanou šipkou směrem k předním dveřím. To že se jednalo o autobus MHD dosvědčují odinstalované informační panely a snímače lístků, pohled na pozůstalé kabely vás během jízdy uklidní, protože to horší ještě příjde. Cestou řidič přidržuje pokladnu, aby se mu nejen v zatáčkách neotevřela a nevysypaly se drobné. Na krátkém úseku okresní silnice se pokusí vyskočit motor, protože valit to 70km/hod se mu nechce, naštěstí trasa autobusu je mu přívětivá a hned z hlavní silnice odbočujeme, abychom obsloužili i takové romantické místa jako je Mýtinka, Skalka či Výhledy. Při příjezdu do Aše řekl řidič prvním dvoum řadám cestujícíh nějakou větu a odešel si nakoupit do obchodu. Motor pro jistotu nechal běžet, čímž jsme si vyzkoušeli, jaké to je dýchat spálenou naftu v uzavřeném prostoru ... tento typ autobusu netěsnil už z výroby, natož aby byl těsný po tolika letech. Ale na moji cílovou zastávku jsme dorazili včas, tak buď to byl pravidelný odpočinek nebo jsme jeli s náskokem.

U Aše je pěkný malý sportovní areál, trochu běžkovacího okruhu, tak aby se tam odpoledne pracujicí člověk dokázal vyvětrat, malý svah s pomou, bufetem, servisem a půjčovnou. Říkají tomu Sportovní areal Vrch Háj a na naučení se lyžovat úplně ideální. Je čas se vrátit na autobus. Jsem na zastávce první, a ostatní si to nějak zapamatovali a dali mi přednost v nastupování. Řidiči jsem řekl, kam chci jet a on mi odpověděl "Nemáte obal". Nemám, a to vadí? Ano, je to nařízení. A proč mě teda kolega dovezl do Aše? Sem mě přivezou a zpátky neodvezou? To je nařízení. A co mám dělat? Jděte na vlak. Tak vám děkuji. To je nařízení. Tak jsem celou frontu lidí za sebou vytlačil a odešel na vlak. Naštěstí jel za půl hodiny, byl hezký, nový, vyhřátý, s pohodlnými sedačkami a moc milým průvodčím, kterému jsem dal všechny svoje drobné (ještě dostal 3 koruny dýžko). Vlak jel plynule, nikde netrčely kabely, informační systém nebyl odmontovaný, ale poctivě ukazoval zastávky a dokonce mluvil ve dvou jazycích. A oproti autobusu byl navíc levnější.

Dost mě to naštvalo a tak jsem si našel stránky ČSAD Karlovarského kraje, který danou linku zajišťuje, v přepravním řádu jsem ovšem nic o obalu nenašel. Tak jsem jim napsal přes jejich kontaktní formulář. Jsem zvědavý jestli stihnou odpovědět do konce mých lázní. Pro štouraly - běžky byli čisté, svázané a sněhu prosté.

Ponaučení: věř svým pocitům - příště jeď vlakem rovnou

LSFL - 2017, 3. den

Měl jsem po příjezdu dvě námitky. První byla sleva, ta se nakonec podařila i bez návštěvy ředitele, prostě mi recepční zavolala, že si mám přijít z průkazkou člena a sleva mi bude poskytnuta. Asi to bude novinka v ceníku, kterou nikdo neznal. K vyřešení druhé problému (slatinné koupele) přispěla náhoda. Doktorka zapoměla připsat k parafínovému zábalu, co se vlastně má zabalit. Na místě jsem vysvětlil, že jsme se asi domluvili na ramenou, ale do příště jsem si to měl nechat napsat. Tak jsem šel za doktorkou a při té příležitosti zjistil i stav slatinných koupelí. Doktorka mě poslala za vrchní sestrou. Ta mi jen řekla, že mám jít do úplně jiného pavilonu, domluvit si to tam a pak se vrátit na sesternu, kde mi uspořádají rozvrh, aby se to nekrylo. Ani jsem nevědel, kolik si jich mohu napsat, tak jsem se na místě domluvil na 2x týdně. Když jsem se vrátil, tak jsem se od sestřiček dozvěděl, že toho mám hodně. Tak fajn, to mi nevadí :-)

Už jste se někdy koupali v sodovce? Tady tomu říkají uhličitá koupel. Zdejší prameny jsou bohaté na CO₂ což se dá použít k léčení. Trik je stejný jako s plynovými injekcemi, které jsem opět statečně odmítl, kdy CO₂ způsobuje roztažení cév, tím pádem lepší prokrvení a lepší prokrvení znamená lepší léčení postiženého místa. Na to, že koupel je teplá jen 33^oC, tak kysličník zapůsobí téměř okamžitě a není vám v koupeli zima, dokonce naopak cítíte teplo. Je to logické, čidla teploty jsou na povrchu kůže, pokud k nim dopravíte více teplé krve, tak se prohřejí a do mozku se dostane informace, že je teplo. Roztažení cév má ještě jeden efekt, snižuje krevní tlak.

Závěr: když se chce, tak jde všechno, a když to nejde, stačí CO₂

LSFL - 2017, 2. den

Hráli jste někdy paintball? Nebo Doom či Quake? Tohle by se vám líbilo. Hotel Goethe a Savoy jsou vzájemně propojené, pokud chci za doktorkou (na hotelu Savoy), pak musím vlevo, 10m rovně, vpravo, vlevo, dolů po schodech okolo výtahu (to je důležité, protože jsou zde schody i bez výtahu, což z něj dělá důležitý orientační prvek), vlevo, vlevo, 2 schodu nahoru, vpravo, 30m rovně, vlevo, 5 schodů nahoru, vpravo, vlevo, rovně 30m, otevřít dveře (asi hranice mezi Goethe a Savoy), 12 schodů nahoru a 20m rovně, vlevo a po schodech jedno patro dolů, opět vlevo, 10 schodů nahoru, 15m rovně a jste tam. Pokud chcete ke slatině, tak ještě o patro níž :-). Z počátku jsem byl docela zmatený a bloudil ve slepých částech různých chodeb. Doteď mám pocit, že lze v tomto komplexu chodit dokolečka. Ale zatím jsem všechno našel, začal se orientovat i v navigačních cedulkách a když náhodou narazíte na recepci, tak jste špatně ;-) Byla by to skvělá mapa s různými poklady a úkoly.

Zmatek do toho vnáší číslování místností, pokoje jsou třímístné, kdy první číslice značí patro, ale léčebné pokoje nebo ordinace jsou dvouciferné, přitom logiku jsem v tom zatím nenašel. Někdy to jde 10, 11, 13 ... dvanáctka je prostě jinde, ale určitě je, protože tam máte proceduru, zkrátka "hledej šmudlo" :-)

LSFL - 2017, 1. den

Opět dostane moje grafomanská duše drogu - ale jen na jeden měsíc. Loňský výpadek byl způsoben mojí neschopností (ovlivněnou předcházejícím vánočním večírkem) zařídit si lázně. Místo lázní jsem se věnoval socializaci mého dosavadního poustevnického života. Ale zpátky k lázním, vybral jsem si Lázně Františkovy Lázně a to hlavně kvůli tomu, že mají slatinné koupele. Jenže jak mi vysvětlili tak se tato akciová společnost rozděluje a vyčleňuje z ní Lázně Savoy s hotelem Goethe. Jenže tohle se nikde nepíše, vše se tváří jako jedny lázně a zatím to vypadá na výmluvy typu: my se teď oddělujeme a nevíme, jestli to můžeme. Doplatky jsem zatím neplatil, protože neví, jestli mi mohou dát slevu 10%, kterou inzerují pro členy klubu Bechtěreviků. Čím mě štvou více, je že mi nepředepsali slatinné (rašelinné) koupele, přestože je na stránkach mají. Personál to vyřešil tak, že mě objednal k řediteli hotelu, tak uvidíme.

Nesmím opomenout ani to, jak jsem se sem dostal ... vláčkem, jak jinak. Po příjezdu jsem si stoupl do fronty na recepci, ale asi to bylo špatně, nově příchozí vytvořili novou frontu, čímž mě předběhli. Ponaučení dnešního dne: je důležité aby dobře stál (člověka nevyjímaje :).