sobota 27. února 2010

LLB 2010, kolo

Puvodni predpoklad, ze se v sobotu nic zajimaveho nestane, vzal za sve brzy po snidani. Cviceni v bazenu zacalo dramaticky jeste pred jeho zacatkem. Jeden kluk nejak spatne odhadl kratkost bazenu a tak mel kolizi s okrajem, coz docela vystrasilo sestry, ale nakonec z toho nic nebylo, ma pouze pekny sram na cele.

Ostatni zustali v bazenu a snazili se nejak hybat, protoze pak je zima. Po 20minutach jsme se rozhodli, ze nebudeme uz dele cekat, a tak si zacvicime sami, stejne uz po dvou navstevach to zname. A tak jsme zacali "houpeme se na paty, spicky, paty, spicky ...." a dal byl cvik "prenasime vahu ....". Byla u toho legrace, ale jednu pani to nejak nebralo a tak sla zjistit co se deje, docela hrube (a uplne zbytecne) sestry v jejich kancelari okrikla a ty se omluvily, ze na nas zapomely. Jedna z nich si vzala mikrofon a zacala "paty, spicky, paty, ..." z bazenu se ozval hluk "to uz jsme delali", ponekud zmatena sestra tedy pokracovala "prenasime vahu ..." a opet "to jsme taky uz delali". To sestru vyvedlo hodne z miry a nevedela jestli si delame legraci nebo jsme se proti ni spikli. A tak pro jistotu zacala znova "paty, spicky, paty, ..." takze jsme sme si zacvicili celou skladbu pekne od zacatku.

K obedu jsme dostali od nasi "mamky" u stolu male velikonocni kuratko, v pondeli totiz konci s pobytem a domu se moc netesi. Vzhledem k hezkemu pocasi si kazdy naplanoval neco jineho, nekteri sli pres park do cukrarny, nekdo se jel podivat do Pardubic, ja jsem si byl pujcit kolo.

Pujcovne stoji 30,-Kc/hod se slozenim 500,- Kc zalohy. Pokud ma nekdo vlastni kolo, pak uschovne cini 10,-Kc/den. Odpoved na v duchu polozenou otazku je "ano", byl jsem letos prvni, kdo si pujcuje kolo. V okoli je spousta cyklostezek a vsude je to sama placka, takze vyhledy vesmes zadne, ale zase se nenadrete. Podle mapy jsem si vymyslel takovou nenarocnou okruzni jizdu, na necele 2 hodiny z nichz se vyklubalo trochu neco jineho.

Na polich byl jeste snih, ale silnice uz byla sucha, ve vetvich stromu u cesty poletovaly ptacci (takovi mali, letali ze stromu na strom ve skupinach, nevyrazne zbarveni). Cesta ubihala v pohode, az do doby, kdy se z asfaltky stala zpevnena cesta a casem ze zpevnene cesty polnacka. Ta uz nebyla sucha, ta byla pekne snehem zasypana a s letnim hladkym vzorkem toho moc nezmuzete. Ale podle mapy to melo byt jen kousek do lesa, v lese je mene snehu a tam uz to pujde. Nejak to opravdu slo, ovsem na druhe strane lesa byla opet polni cesta, nechranena jakymikoliv stromy a na navetrne strane. Nic jineho, nez se brodit pulmetrovymi zavejemi s kolem mi nezbylo. Oproti tomuto byl zbytek cesty naprosta pohoda.

Cestou jsem potkal nekolik zajicu, spoustu jejich bobku, stado srnek, dva lidi jez sli na prochazku se psem (jeden z nich se prodiral stejnymi zavejemi jako ja), dva jezdce na koni (kazdy mel sveho). Projel jsem borovy les, ale take mezi rybniky, ktere jsou stale zamrzle. Objel jsem cast mistni chranene oblasti "Bohdanecsky rybnik", ktere je vyznamne svymi mokrady, hnizdisti ptaku a loukami. Kola jsou rozumne serizena, a maji v pucovne cca 6ks znacky Author s ruznymi velikostmi ramu a jelo se na nem velmi dobre.

Tak a ted uz jen vecere, kde se probirala zelenina a zahradniceni, coz me moc nebralo, takze jsem holky nechal vypovidat a po case zmizel do postele.

Žádné komentáře:

Okomentovat