Dnes byl na programu volny den, takze zadne procedury, takze ukolem bylo vstat na snidani, pockat na obed, dockat se vecere a jit spat. To mi asi nesezerete, co? Schvalne, kdo z vas si vsiml, v kolik hodin jsem posilal minuly zapis?
Ale dopoledni program se vyvyjel podle planu, cekani na obed jsem stravil hledanim, opravovanim a reportovanim chyb v jednom projektu a taky resenim posledniho restu z lonskeho roku. Puvodne jsem chtel jit odpoledne do kina, ale pro zjisteni, ze Avatara davaji 3x denne ve dvou kinech soucasne a v pondeli a utery maji slevy, tak proc nepockat, zvlaste kdyz se venku rozprselo.
Mel jsem na vyber z nekolika moznosti, jit do hospody, jit si zahrat kulecnik, sedet na promenade, zkusit znova saunu nebo si jit lehnout. Zvitezila variana sauny. V tuto dobu jsem predpokladal, ze tam budu sam a to se prakticky splnilo, vystridal jsem se s jinym chlapkem. Avsak jiz pri prvnim kolecku teplo/chlad jsem zaslechl zenske hlasy, ktere se hrnuly do virivky, ktera je hned ve vedlejsi mistnosti. Virivka je na cca 30min, takze se nemelo smysl cimkoliv vzrusovat a pokracoval jsem v prijmani tepla, je to super, kdyz si clovek muze lehnout.
Ubehlo nekolik minut (presneji tri desitky :-) a zacaly byt slyset hlasy "on tam nekdo je", "tam nepujdu", "neblbnete, jdeme" ... hloucek se postupne priblizoval. Dneska bylo zapnuto svetlo i uvnitr sauny, takze bylo videt obousmerne oproti me minule navsteve. "Tak jdem.", jedna, dva, tri, ... deset, ... a nic. "Pujdem za chvili", jedna, dve, tri ... "Ne, pujdem ted, ja jdu" ... (hadejte?) ... a nic. To uz jsem to psychicky nevydrzel a zavolal na ne, ze at klidne jdou, ze me to nevadi, ovsem na me zvolani nehly ani brvou, takze bud me ignorovaly nebo muj hlas zanikl v tom tichu. Jeste chvilku dohadovani a konecne se otevrely dvere, vesly dve postarsi damy a dve mladsi (snad) slecny (ber to tak, ze tem postarsim je vice nez me a tem mladsim je naopak mene nez me - tomu se rika subjektivni hodnoceni).
Po 10 minutach jsem je opustil, dalsi cyklus bych uz nedal a sel jsem si lehnout do relaxacni mistnosti. V saune jsem nasel novinku, je mozne se jit zchladit misto do sprchy, tak na vzduch na terase, ovsem sauna je v prizemi a dneska stejne prselo.
Cestou na pokoj jsem potkal Mateje, je Slovak, ktery uz od 70.let zije v Praze vcetne rodiny. Domluvili jsme se, ze se sejdem u Jesterky (mistni sport bar pres ulici) a koukneme na bezkarsky zavod. Hospoda se ve skutecnosti jmenuje Jester a obsazenost byla miziva, podle obsluhy "Nedele byvaji klidnejsi." Bych to nazval spise "Nedele byvaji mrtve.", byl jsem tam ja, Matej a barman. Zavod to byl pekny, predni pozice se stridaly, ja je litoval uz od startu, bo mit pred sebou 50km, tak asi chcipnu. No a kdyz byli za polovinou, tak jsem je litoval, ze stale tak makaji, kdyz uz toho tolik odbehli. Vsichni jsou to makaci.
A tak v den odpocinku dame spocinout i prstikum a zabalime to.
Žádné komentáře:
Okomentovat