LSFL - 2017, 7. a 8. den

V návrhu pojišťovně ohledně lázeňského léčebného pobytu jsem souhlasil mimo jiné s tím, že lázně v průběhu neopustím. Je tam samozřejmě mnoho dalších podmínek, včetně podřízení se léčebnému procesu atd. A protože nemohu opustit lázně, tak jsem nemohl odjet, nemohl jsem jet vlakem, vůbec jsem nebyl doma a už vůbec jsem nepotěšil ženu. A protože jsem tohle všechno nemohl udělat, tak nemám ani o čem psát. V tomto ohledu jsem si vzpoměl na jedno slavné rčení: Zapírat, zapírat a pokud to nepomohlo, tak zapírat. Snad se toho příští dny stane více, abych měl o čem psát.

LSFL - 2017, 6. den

Zatím stále rostou a nepadají, takže moji kštici je třeba občas zastřihnout. Ještě druhý den jsem vyčesával z vlasů rašelinu po slatinné koupeli, což byl důvod najít si chvilku v dopoledním programu na návštěvu holiče. Jeden je přímo v hotelu, takže v bačkůrkách projdete labyrintem, na recepci vás ochotně usměrní a jste přede dveřmi s nápisem 'Zavřeno do konce týdne'. Odpoledne mám další slatinu a nerad bych potom zlomil jediný hřeben, který tu mám. Takže zpátky pro bundu, jedno kadeřnictví je u zastávky autobusu - mají plno, prej večer. Startuji mapy v mobilu, zapínám GPS a hledám další kadeřnictví. To je hned ve vedlejší ulici, ale nacházím tam jen prázdnou výlohu. Další je u nádraží necelý kilometr. Mobil v ruce vůbec nehřeje, asi má potíže vůbec fungovat sám. Kadeřnictví je udělané asi z bývalé garáže, skrz záclonku je ovšem prázdno. Další kadeřnictví je přesně na druhé straně města, necelé 2 kilometry. V parku na mě kouká veverka, nechápu jak takový malý tvor ještě nepromrzl a ještě je tak čilý. Mobil nehřeje ani v kapse s hlasovou navigací. František - místní celebrita - má taky čepici, šálu i ponožky, pohled na něj mě taky nezahřál. Konečně jsem našel otevřené kadeřnictví, je v něm 6 křesel, v každé je nějaká slečna s divnými věcmi v hlavě a kolem kmitájí 3 kadeřnice. Po lehké reorganizaci práce mi slíbí, že mě vezmou za 15min. Souhlasím a jdu na jedno točené, moc mě sice nezahřálo, ale potěšilo. Ostříhala mě moc hezky, zaplatil jsem a spěchal zpátky. Cestou zpátky jsem narazil na poutač na kadeřnictví ... bylo asi 50 metrů od mého hotelu.

LSFL - 2017, 5. den

Koupel perličková relax by mohla mít relaxační účinky, pokud by to ale nebylo v 7:00 ráno. Takže jsem se ráno dobelhal a cestou zabloudil, protože jsem nedával pozor, do balneo provozu. Tam mě hodili do vody a pustili bublinky. Pak jsem se vrátil a šel spát. Koupání uprostřed spánku nebude moje oblíbená činnost. O uhličité koupeli (sodovce) jsem už psal, ale mám ještě suchou uhličitou koupel. Vezme se velký pytel na odpadky (asi tak 150L), nasoukáte se tam co to jde, u mé "přerostlé" postavy to vyjde až k ramenům a necháte se stáhnout páskem. Ani se nemusíte moc svlékat, stačí do trička a trenýrek. Pak se vezme plynová bomba s CO₂ a hadičkou vám naplní pytel. Plyn je přírodní jímaný z místních vřídel. Trik je stejný, kůží se vstřebá kysličník uhličitý a krevní oběh na to reaguje roztažením cév. Docela příjemná procedura, už do minuty po napuštění můžete na citlivých partiích pociťovat teplo, je to příjemné - tak moc zase ne :-) Hlavně vás nesmí nic začít svědit, to je pak průser. Každý má svůj osobní pytel, který si má nosit a neprotrhnout jej ... na to si chlapi umějí dát pozor.

Dneska jsem měl sen, že se mi nedařilo koupit místenku do vlaku, který už měl odjíždět. Navíc jsem stále nebyl sbalený a čas strašně utíkal. Musím si dát pozor, až někam pojedu.

LSFL - 2017, 4. den

Chtěl jsem už včera, ale běhání mezi jednotlivými lázněmi způsobilo, že jsem nestihl autobus, tak jsme šli na pivo. Ale dnes jsem byl odhodlán vyrazit. Přípravu jsem nepodcenil a už 10min čekal na autobus. Pamatujíc si, že autobusy jezdí tak nějak svým životem a není radno očekávat, že pojedou zcela podle jízdního řádu. Chci jet do Aše na běžky, ve Františkových lázních totiž nikdo neví, kde se tu běžkuje. Přijede stará karosa v úpravě pro MHD (má troje nástupní dveře), vystupuje i nastupuje se pouze předními dveřmi, na těch ostatních jsou bezpečnostní zámky, jejich funkčnost vysvětluje nápis 'Nefunguje' s přimalovanou šipkou směrem k předním dveřím. To že se jednalo o autobus MHD dosvědčují odinstalované informační panely a snímače lístků, pohled na pozůstalé kabely vás během jízdy uklidní, protože to horší ještě příjde. Cestou řidič přidržuje pokladnu, aby se mu nejen v zatáčkách neotevřela a nevysypaly se drobné. Na krátkém úseku okresní silnice se pokusí vyskočit motor, protože valit to 70km/hod se mu nechce, naštěstí trasa autobusu je mu přívětivá a hned z hlavní silnice odbočujeme, abychom obsloužili i takové romantické místa jako je Mýtinka, Skalka či Výhledy. Při příjezdu do Aše řekl řidič prvním dvoum řadám cestujícíh nějakou větu a odešel si nakoupit do obchodu. Motor pro jistotu nechal běžet, čímž jsme si vyzkoušeli, jaké to je dýchat spálenou naftu v uzavřeném prostoru ... tento typ autobusu netěsnil už z výroby, natož aby byl těsný po tolika letech. Ale na moji cílovou zastávku jsme dorazili včas, tak buď to byl pravidelný odpočinek nebo jsme jeli s náskokem.

U Aše je pěkný malý sportovní areál, trochu běžkovacího okruhu, tak aby se tam odpoledne pracujicí člověk dokázal vyvětrat, malý svah s pomou, bufetem, servisem a půjčovnou. Říkají tomu Sportovní areal Vrch Háj a na naučení se lyžovat úplně ideální. Je čas se vrátit na autobus. Jsem na zastávce první, a ostatní si to nějak zapamatovali a dali mi přednost v nastupování. Řidiči jsem řekl, kam chci jet a on mi odpověděl "Nemáte obal". Nemám, a to vadí? Ano, je to nařízení. A proč mě teda kolega dovezl do Aše? Sem mě přivezou a zpátky neodvezou? To je nařízení. A co mám dělat? Jděte na vlak. Tak vám děkuji. To je nařízení. Tak jsem celou frontu lidí za sebou vytlačil a odešel na vlak. Naštěstí jel za půl hodiny, byl hezký, nový, vyhřátý, s pohodlnými sedačkami a moc milým průvodčím, kterému jsem dal všechny svoje drobné (ještě dostal 3 koruny dýžko). Vlak jel plynule, nikde netrčely kabely, informační systém nebyl odmontovaný, ale poctivě ukazoval zastávky a dokonce mluvil ve dvou jazycích. A oproti autobusu byl navíc levnější.

Dost mě to naštvalo a tak jsem si našel stránky ČSAD Karlovarského kraje, který danou linku zajišťuje, v přepravním řádu jsem ovšem nic o obalu nenašel. Tak jsem jim napsal přes jejich kontaktní formulář. Jsem zvědavý jestli stihnou odpovědět do konce mých lázní. Pro štouraly - běžky byli čisté, svázané a sněhu prosté.

Ponaučení: věř svým pocitům - příště jeď vlakem rovnou

LSFL - 2017, 3. den

Měl jsem po příjezdu dvě námitky. První byla sleva, ta se nakonec podařila i bez návštěvy ředitele, prostě mi recepční zavolala, že si mám přijít z průkazkou člena a sleva mi bude poskytnuta. Asi to bude novinka v ceníku, kterou nikdo neznal. K vyřešení druhé problému (slatinné koupele) přispěla náhoda. Doktorka zapoměla připsat k parafínovému zábalu, co se vlastně má zabalit. Na místě jsem vysvětlil, že jsme se asi domluvili na ramenou, ale do příště jsem si to měl nechat napsat. Tak jsem šel za doktorkou a při té příležitosti zjistil i stav slatinných koupelí. Doktorka mě poslala za vrchní sestrou. Ta mi jen řekla, že mám jít do úplně jiného pavilonu, domluvit si to tam a pak se vrátit na sesternu, kde mi uspořádají rozvrh, aby se to nekrylo. Ani jsem nevědel, kolik si jich mohu napsat, tak jsem se na místě domluvil na 2x týdně. Když jsem se vrátil, tak jsem se od sestřiček dozvěděl, že toho mám hodně. Tak fajn, to mi nevadí :-)

Už jste se někdy koupali v sodovce? Tady tomu říkají uhličitá koupel. Zdejší prameny jsou bohaté na CO₂ což se dá použít k léčení. Trik je stejný jako s plynovými injekcemi, které jsem opět statečně odmítl, kdy CO₂ způsobuje roztažení cév, tím pádem lepší prokrvení a lepší prokrvení znamená lepší léčení postiženého místa. Na to, že koupel je teplá jen 33^oC, tak kysličník zapůsobí téměř okamžitě a není vám v koupeli zima, dokonce naopak cítíte teplo. Je to logické, čidla teploty jsou na povrchu kůže, pokud k nim dopravíte více teplé krve, tak se prohřejí a do mozku se dostane informace, že je teplo. Roztažení cév má ještě jeden efekt, snižuje krevní tlak.

Závěr: když se chce, tak jde všechno, a když to nejde, stačí CO₂

LSFL - 2017, 2. den

Hráli jste někdy paintball? Nebo Doom či Quake? Tohle by se vám líbilo. Hotel Goethe a Savoy jsou vzájemně propojené, pokud chci za doktorkou (na hotelu Savoy), pak musím vlevo, 10m rovně, vpravo, vlevo, dolů po schodech okolo výtahu (to je důležité, protože jsou zde schody i bez výtahu, což z něj dělá důležitý orientační prvek), vlevo, vlevo, 2 schodu nahoru, vpravo, 30m rovně, vlevo, 5 schodů nahoru, vpravo, vlevo, rovně 30m, otevřít dveře (asi hranice mezi Goethe a Savoy), 12 schodů nahoru a 20m rovně, vlevo a po schodech jedno patro dolů, opět vlevo, 10 schodů nahoru, 15m rovně a jste tam. Pokud chcete ke slatině, tak ještě o patro níž :-). Z počátku jsem byl docela zmatený a bloudil ve slepých částech různých chodeb. Doteď mám pocit, že lze v tomto komplexu chodit dokolečka. Ale zatím jsem všechno našel, začal se orientovat i v navigačních cedulkách a když náhodou narazíte na recepci, tak jste špatně ;-) Byla by to skvělá mapa s různými poklady a úkoly.

Zmatek do toho vnáší číslování místností, pokoje jsou třímístné, kdy první číslice značí patro, ale léčebné pokoje nebo ordinace jsou dvouciferné, přitom logiku jsem v tom zatím nenašel. Někdy to jde 10, 11, 13 ... dvanáctka je prostě jinde, ale určitě je, protože tam máte proceduru, zkrátka "hledej šmudlo" :-)

LSFL - 2017, 1. den

Opět dostane moje grafomanská duše drogu - ale jen na jeden měsíc. Loňský výpadek byl způsoben mojí neschopností (ovlivněnou předcházejícím vánočním večírkem) zařídit si lázně. Místo lázní jsem se věnoval socializaci mého dosavadního poustevnického života. Ale zpátky k lázním, vybral jsem si Lázně Františkovy Lázně a to hlavně kvůli tomu, že mají slatinné koupele. Jenže jak mi vysvětlili tak se tato akciová společnost rozděluje a vyčleňuje z ní Lázně Savoy s hotelem Goethe. Jenže tohle se nikde nepíše, vše se tváří jako jedny lázně a zatím to vypadá na výmluvy typu: my se teď oddělujeme a nevíme, jestli to můžeme. Doplatky jsem zatím neplatil, protože neví, jestli mi mohou dát slevu 10%, kterou inzerují pro členy klubu Bechtěreviků. Čím mě štvou více, je že mi nepředepsali slatinné (rašelinné) koupele, přestože je na stránkach mají. Personál to vyřešil tak, že mě objednal k řediteli hotelu, tak uvidíme.

Nesmím opomenout ani to, jak jsem se sem dostal ... vláčkem, jak jinak. Po příjezdu jsem si stoupl do fronty na recepci, ale asi to bylo špatně, nově příchozí vytvořili novou frontu, čímž mě předběhli. Ponaučení dnešního dne: je důležité aby dobře stál (člověka nevyjímaje :).