Podle předpovědi poslední pěkný den. Vyrazili jsme s kolegou od stolu na velký cyklistický výlet. Přejeli lávku přes Labe do Káraného, pak po mostě přes Jizeru lesem na Starou Boleslav. Cestou jsme sondovali, nějakou hezkou hospůdku, ale buď měli zavřeno nebo to byla místní nalejvárna bez zahrádky. Labe jsme překročili v Brandýse a vraceli se podél řeky zpět. Nádherných 13 kilomerů naším výletním tempem nám zabralo hodinu a půl. Někteří by to měli rychleji pěšky, ale nám to stačilo.
Pivko jsme dali v hospodě vedle lázní, z venku je to pěkná zařízení, uvnitř se nacházelo několik vrstev kouřové mlhy. Zahrádka byla v rekonstrukci a tak jsme si pivo vzali k pomníku valečným hrdinům.
Je klidná půlnoc, na patře ale začalo něco usilovně pípat. Znělo to jako požární poplach u nás v práci. Kdo to zná, tak ví, že se u toho nedá spát, natož usnout. Ale tady hlásiče nejsou, tak co to může být. Na chodbě to bylo ještě silnější, alarm vycházel z protějšího pokoje. Buď je to budík a nikdo tam není, nebo je dotyčný mrtvý, protože tohle musí probudit každého. Recepční je mým požadavkem na kontrolu pokoje trochu zaskočená, ale bere klíče a ze seznamu zjišťuje, že paní odjela. V pokoji se prakticky neslyšíme, radiobudík vytáhujeme z elektrické zásuvky. Stejný mám na pokoji, ještě, že jsem jej nezkoušel použít, protože při probuzení takovým randálem bych dostal zaručeně infarkt.
Liste, ujišťuji Tě, že jsou lidi, kteří takový budík skutečně neslyší, nejsou umrlí, jen spí, příkladem je má sestra. Teda respektive slyší, ale prý se jí to vždycky nějak zakomponuje do snu. Když jsem u rodičů. tak jí ho chodím pravidelně několikrát za ráno (cca kolem 4-5 hodiny) vypínat. Ona je vedle něj, a já spím na druhé straně baráku, jako bonus o patro níž, a ještě jsem nahluchlá. Markét problém se sluchem rozhodně nemá, jen asi ráda spí.
OdpovědětVymazat