Šifrujeme s Foglarem

Ve skutečnosti jsme dešifrovali a na téma Záhady hlavolamu, takže nadpis je takový lehce zavádějící, snad mi to odpustíte. Plši připravili už pátý ročník této noční hry a náš tým Výborné tykve se zatím účastnil všech ročníků. Každý ročník je jiný, jak tématem, tak prostředím a nápady a je na něm velmi dobře vidět, jak se Plši zlepšují v organizaci, přípravě. Tímto bych jim chtěl velmi poděkovat za skvěle odvedenou práci a teď vás provedu tím, jak jsme hrou prošli sami.

Jeden z členů našeho týmu byl připraven začít už v pátek, a tak jsme se sešli jen ve čtyřech. Hned první úkol nám dal zabrat,  nakonec jej vzdáváme a jdeme s davem do přilehlých ulic, kde zjišťujeme, že jestli to půjde takto dál, tak se daleko nedostaneme. Tak jednoduché a my máme skoro už hodinu ztrátu. Jsme na 22 místě z 32.

Košutecké jezírko, po 18 letech jsem zde poprvé. Na druhé straně jezírka je nápověda. Vedlejší tým byl vybaven velkým foťákem a tak si to jen vyfotili a zvětšili. My jsme byli vybaveni Gizem, který si pochvaloval teplou vodu. Šifru nakonec dáváme bez nápovědy, ale chvilku nám to zabralo. Jdeme přes konečnou tramvaje č. 4 někam do lesů k rybníku Strženka. Začíná být tma, přesto se nám cestou daří vyluštit vedlejší šifru a získáváme tak další heslo pro nápovědu. Dostáváme se na 11. místo.

Obrázková šifra, tak to končíme. Na obrázku je velký černý pták a má na sobě zavěšený dalekohled. Na pozadí obrázku je jemná mřížka. Nevíme co s tím. Rozbalujeme karimatky, když tu nápad "Není to krkavec? A dalekohled je výhled?". Balíme. Luki se ještě proběhl pro nápovědu. Stoupáme na Krkavec. Jsme na 10. místě.

Šifra je schovaná v bunkru a natřená fosforeskující barvou, takže je čitelná pouze za tmy. Výborný nápad. Začíná poprchat, suchá a osvětlená místa jsou zabraná. Ve stoje nám to nemyslí, jdeme do lesa pod strom. Opět rozkládáme karimatky, když v tom vychází nápad s mobilem a můžeme zase balit. V zadání je návod, kde se nachází další nápověda, zatím jsme žádnou neupotřebili, ale bude hůř. Aktivita pro nalezení nápovědy se nachází u nějakého dolu, vypadá s jezírkem.

Houby důl, halda hlušiny po těžbě kaolínu. Chvíli bloudíme hledáme správné místo, ve stráni haldy jsou zakopané vajíčka (plastové z kinder vajec) a v nich nápověda, stačí je jen najít. Teď už máme 4 nápovědy. Nejlepší byl stejně skluz z haldy dolů. Míříme na faru v Ledcích. Jsme stale někdo okolo 10. místa.

Zadání je umístěno ve věži kostela, škoda že je tma, možná by šlo vidět do sousední vesnice. Dle pravidla "udělej si pro luštění pohodlí" jsme se přesunuli do místní hospody. Než jsme to celé vyluštili uběhlo 30 minut, ale aspoň jsme si dali pivko a byli chvíli v teple. Naštěstí šifra nebyla složitá, ale vyžadovala preciznost, což byl faktor, kterému příliš nefandíme.

Šesté stanoviště s Waldem. Dostali jsme přibližně tento obrázek a to bylo tak všechno. Koukali jsme na to tak usilovně aniž jsme si všimli Široka, který nám zabavil jednu získanou nápovědu, takže už máme zase jen 3. Waldy jsme na obrázku našli, ale co s tím, zkoušíme je různě propojit nebo napasovat na mapu, ale nic nevychází spolehlivě. Nakonec uplatňujeme nápovědu: "Najdi všechny Waldy". To se dalo čekat, tohle už máme. Ještě máme dvě, takže druhá nápověda: "26 sloupců". To je to co jsme potřebovali, sloupce určují písmeno a řádky s Waldem pořadí. Máme to. Luki musí ráno na zápas, tak se loučí, Gizo si zapoměl bundu v hospodě, takže se proběhne. My jdeme na další stanoviště. Posouváme se na 6. místo.

Další stanoviště je ticket sportky. Je lehce upravený, ale docela věrný. Po zkušenosti s Waldou nás zarazí, počet řádků v ticketu, 2x13, to je opět 26 a zafungovalo to. Nestihli jsme se ani najíst. Opět se balíme a jenom minutku čekáme na návrat Giza s bundou. Krátká porada, co je cílem. Lepší přístup je ze západu, super, jdeme zkratkou z východu. Jsme stále na 6. místě.

Starý kaolínový důl u Nevřeně. Vzpomínám na slova Lukiho "Tam vás tahat nebudou." Navíc na webu píšou, že bez lana se tam nedá. Není to pravda, sice to není tak pohodlné, ale jde to. Dolů snadno jako za mládí na skluzavce, nahoru už je to horší. V dole je místo šifry úkol. Dovést soustavou zrcátek laserovým paprsek na určené místo. Kdo měl klaustrofobii, mohl zkusit štěstí s rubikovou kostkou, jejímž složením by to rozluštil taky. Byla jen otázka co bude rychlejší. Kecám, chtěli jsme se podívat do dolu. Pro pozůstalé na povrchu byla ještě doplňková aktivita. Poskládat z deseti pastiček na myši věž cca 30cm vysokou. Pastičky musely být natažené a nesměl se použít žádný jiný materiál. Zkusili jsme to, s ohledem na naše zdraví jsme to vzdali, ale pastičky si chci koupit, hádejte kolik kusů.

V Nevřeni nás čeká další grafická šifra. Na obrázku je skupina panáčku a tři různé čáry. Sedáme si na lavičku u místní sámošky. Nevíme co s tím, takže zkusíme co je v okolí a třeba se trefíme. A hle, tahle čára je státovka na Karlovy Vary, tohle je pěšina, skupina jsme my a to divné červené je turistická značka. Jsme stále na 6. místě.

Nelétající Tleskačovo kolo nám dalo zabrat. Bylo to mírně upravené kolo, které při jízdě svítilo - barevně. Napřed jsme uvažovali o skládání barev, nakonec jsme zjistili, že jsou zde 3 tříbarevné diody. Jenže jak se to startuje. Napřed se projet - nabít něco přes dynamo, zastavit a dosednout na sedák. Teď ty barvy zapsat, jdou ale strašně rychle za sebou. Nastupuje tedy moderní technika - mobil. Pokus o natočení videa selhal, barvy nelze moc dobře rozeznat, zvláště zelenou a modrou od sebe. Nakonec nejlepší informaci podala zvuková stopa na videu, když jsme barvičky k tomu i říkali. Zkoušíme aplikovat trojkovou soustavu, ale nevychází to, tak aplikujeme polský kříž, což je taky úplně mimo. Ale daří se nám vyluštit další nápovědu, takže teď máme dvě. Jednu uplatňujeme a ta nám potvrzuje myšlenku s trojkovou soustavou. Akorát, že písmeno A nezačíná od nuly, ale logicky od jedničky.

Na zřícenině hradu Kromberk jsme se posunuli na 5. místo. Opět jsme útočili z druhé než doporučené strany, sice jsme se prodírali po tmě nějakým trním, ale o jedno místo jsme si polepšili. Toto je poslední, jedenáctá, šifra. Uplatňujeme poslední nápovědu "Nejde o čas". Šifra sice vypadá jako ciferník, ale spíš nám připomíná vlajkovou abecedu, jenom nevíme jak na ni. Na nedalekém javoru má být další nápověda, baterkou není nic vidět. Lezu nahoru, úplně do vrcholu, kde se tetelí plastová obálka s nápovědou z níž získáváme "Čísla jsou ve dvojicích". Začíná to dávat smysl, teď už to jen správně natočit a můžeme do cíle - základní školy v Město Touškov.

Na náměstí odbíjí právě 5 hodin ráno, což je docela symbolické, protože právě před 12 hodinami byl start. Ušli jsme okolo 30 kilometrů a umístili se na 6. místě s asi 3,5 hodinovým skluzem za vítězi. Z 32 přihlášených týmů došlo do cíle jen 9 týmů. Všichni byli znaveni, ale děsně rádi, že vůbec došli.

Závěrem všem, organizátorům i účastníkům, děkuji že do toho šli, za skvělou atmosféru, úžasné úkoly a dobrou zábavu.

MSLT 2014, 21. den

Tři týdny jsou pryč, příště by to mělo mít klasický měsíční formát. Pojišťovny stále drží cenu okolo tisíce korun za den, včetně ubytování, plné penze a všech procedur. Takže celý pobyt byl něco málo přes 23 tisíc Kč. O tom jestli je to hodně nebo málo rozhodují jiní, mě to přijde celkem levné.

Sesedl jsem si jednou u oběda se starším pánem, který říkal, že si to zaplatil sám na dva měsíce a vyšlo jej to na 80 tisíc. Je to způsob, jak přežít zimu a trochu o sebe pečovat. Cena je trochu vyšší oproti pojišťovně, ale to je tím, že mají lepší pokoje a lepší stravu, za kterou jsem já doplácel šest tisíc.

Rozdíl mezi platícím a křížkovým (na pojišťovnu) klientem je, že my máme 3-5 procedur denně oproti jejich 1-2. Samozřejmě si můžete si doplatit další, ale třeba masáže za stejnou cenu dostanete i hodinovou místo patnácti minut. Takže je lepší si připlatit za takovou, kterou normálně neseženete, třeba za slatinu (bahno).

Už dva dny zpátky zmizeli sparťani. Místo nich přijelo docela dost platících klientů. V jídelně to bylo hned znát. Sparťani tak přestali blokovat saunu ve večerních hodinách, což znamenalo, že den před odjezdem ještě zrelaxuji. Ale tak snadno jsem se fotbalistů nezbavil. Chvíli po mě se tam nahrnul nějaký rakouský tým, který v sobotu měl odehrát utkání s místním týmem. Ještě se v sauně snažili lanařit nějaké místňáky, protože jim chyběl jeden hráč. Propašovali se tam i přes limit dvanácti osob, ale naštěstí byli docela skladní a sauna je opravdu obrovská.

MSLT 2014, 20. den

Návštěva doktora, ten si pochvaloval, že s krkem je to daleko lepší, což jsem poznal já sám. Měřené parametry vyšly stejně nebo lépe, ale ukázali se i takové, které se zhoršily. To doktorovi nevadilo, prostě záleží na tom, jak se člověk vyspí.

Nejhorší byl závěr, chtěl po mě vědět, jak mi lázně prospěly. Na výběr bylo 5 odpovědí: zhoršení, mírné zhoršení, žádná změna, zlepšení a výrazné zlepšení. Na výběr samozřejmě bylo 'zlepšení' a 'výrazné zlepšení', protože krk mě trápí nejvíce. Ale jak chcete kvalifikovaně odpovědět, když to nemáte vůči čemu srovnat. Takže jsme chvíli diskutovali na téma, jestli to mám vzít objektivně (což by měl spíše dělat doktor) nebo subjektivně na základě pocitu. Místo odpovědi jsem dostal historku o mrtvičce po 15 pivech a posun nikde. Nakonec jsem zvolil výrazné zlepšení, protože to co se podařilo zde, se zatím v jiných lázních nepodařilo. A hlavní podíl na tom má fyzioterapeut, který se opravdu soustředil přímo na krk.

Dle komentátora se hokejistům podařilo ke konci zrychlit. To my umíme taky - ve chvíli kdy nám na tělocviku řekne, že padla.

MSLT 2014, 19. den

Nevím proč, ale zdálo se mi o krevetách, na víně, s česnekem, troškou chilli a čerstvou bílou bagetkou. Asi mám absťák.

Olympiáda nám přináší radost i zklamání. Takže jsme to zapili a můžeme se soustředit na něco dalšího. Docela hodně lidí plánovalo lázně na dobu olympiády se slovy "Jinde bych na to neměl klid".

MSLT 2014, 18. den

"Poznej svého nepřítele" je heslo, které se na dnešní den hodí. Dopoledne bylo čerstvě vyleštěno zábradlí a mohla se konat prezidentská návštěva. Měl jsem v plánu jít do kina, ale v této konkurenci to prostě neobstálo. Přes davy jsem jej možná i zahlédl, sparťani si byli udělat fotku, policisté se snažili upozornit na každý schod a zákeřné koberce.

Vše jsem sledoval z uctivé vzdálenosti z baru v první řadě před televizí s hokejem. Opravdu po mě nemůžete chtít, abych se týral v léčebném zařízení. Dyť by se mi mohlo ještě přitížit. Navíc, když byl tak důležitý zápas. Někteří funkcionáři to nevydrželi a šli taky sledovat hokej, policistům pak signalizovali stav, protože chudáci nesměli opustit přidělený prostor. Nakonec všechno dopadlo dobře, mě se nepřitížilo a v hokej jsme vyhráli. Co si více přát, snad jeden lázeňský vtípek závěrem:
- Pane doktore, potřebuji poradit. Já jsem se tu zamiloval.
- A jaký je problém?
- Přijede mi milenka.

MSLT 2014, 17. den

Cvičení s medicimbály bylo tak akční, až nám jeden začal ucházet. Balón začal trousit kousky nasekané pryže, alespoň teď vím, co je uvnitř. Poprvé, co jsem se na cvičení nezpotil, takže spíše takové rozdýchání. Poslední týden mi začíná pohodově, jen tak dál.

Když jsem skončil se všemi aktivitami (pasivními i aktivními), tak jsem spěchal na pokoj odhodit věci a hurá do města. Doběhnu k pokoji, zkusím vzít za kliku. Povolila, což je super, spolubydlící je uvnitř a já nemusím blbnout s klíčem. V chodbičce vidím jeden pár bot navíc. To znamená návštěvu na pokoji, tudíž mě čeká asi panáček. No nevadí, to stihám, alespoň ochutnám novou dodávku zásob. Otevřu dveře do pokoje, spolubydlící je zachumlaný v peřině a není mu vidět pořádně ani hlava. V mojí posteli za rohem se rozvaluje cizí chlap - něco je špatně. A špatně jsem já, konkrétně o patro níž. Tak jsem spěchal, že jsem vynechal při běhu po schodech jedno patro. Vyhrkl jsem ze sebe něco na způsob omluvy a zmizel jsem, chudáci nezvládli ani zareagovat.

MSLT 2014, 16. den

V televizi "... tento muž zvedá až 300kg těžka závaží." A z postele se ozval povzdech: "To je blb!"

Udělali jsme si výstup na vyhlídku, prošli parkem, městem a skončili na večeři. Pak do bazénu a jdeme na kutě.

Na zimním stadionu prodávali pikadory. Dlouho jsem vzpomínal co to je. Pro nejihočechy to znamená PIKAntní párek DO Rohlíku. Takže ta nejdražší surovina se do názvu ani nepropracovala.