LLB 2010, pravda

Dnesni, vlastne vcerejsi zapis, vyjmecne porizuji rano, z duvodu vecerni unavy i technictejsi narocnosti pripravy (fotky). Slibuji, uz to delat nebudu, je to horsi nez to psat vecer. Streda puvodne vypadala jako dalsi z obycejnych dnu, ale zadny den neni obycejny - konec ranni filozofie.

Zacneme neoblibenou rozcvickou, na snidani jsme se dozvedeli, ze pristi vecer je sanitarni, takze dostaneme balicek misto vecere. Nevim co v nem bude, ale spousta lidi planuje jit na veceri do restauraci. Na individualnim cviceni jsem tahal za pruznou gumu, tzv. gumicuk na posileni ramen.

To mi pripomina, ze jsem asi nasel sve oblibene zrcadlo. Takhle v satne na bazenu, kdyz jsem se kouknul, vubec jsem se nemohl poznat. Vzpominate na Wotarovo zrcadlo (pro neznale: neco jako zrcadlo z filmu Cisaruv pekar, Pekarum cisar), tak tako je i tady. Prislo mi, ze se mi zacinaji rysovat i nejake ty svaly na tele, je to vubec mozne po takove chvili pravidelneho cviceni? Mozna je to tim, ze jsem se dlouho nevidel v zrcadle ... doma mam jen takove na ksicht.

Bracha chtel nejakou fotodokumentaci, takze jsem ji zacal porizovat, napred nenapadne pokoj, a dnes jsem pozadal sestricku na slatine, jestli by me nevyfotila. Kdyz to slysel chlapek v druhe kabince, tak hned vykoukl, a zeptal se, jestli by mi nevadilo, kdyby si me taky vyfotil. Takze tam kolem me ve stavu lezici spermie behali, nastavovali svetlo (odkryvali zavesy) a fotili. U obeda mi pak rikali, ze to cele slyseli a docela se bavili. Neni nad to, kdyz ostatnim udelate radost ;-)

Odpoledni cviceni se neslo v rozvernem duchu. Zacalo hned dvemi tvrzenimi o laznich.
1) na otazku "S cim jedes do lazni." se zasadne odpovida "S penezi."
2) lazne nejsou pro nemocne lidi, tak narocny program by nezvladli (zde myslen zvlaste ten vecerni) Cvicitel celou dobu vsechny popichoval a delal legraci, az se to v jeden cas obratilo proti nemu a jedna pani (ucitelka, jeji profese a zaroven neco jako prezdivka) vybouchla smichy a byla k nezastaveni. Svym smichem nakazila vsechny ostatni a hodina byla ukoncena pro neschopnost pohybu.

Pred cvicenim k obedu jsem si dal pivo, to se projevilo ponekud negativne na cviceni, ke kteremu jsme pouzili gymnasticky mic. Porad padal, nekam utikal, vubec nedrzel rovnovahu a vubec to vsechno byla jeho vina ;-)

Vecerni program byl znamy jiz delsi dobu (plati pro me, pro vas byl neznamy), opet jsem se objednal do sauny. Tentokrat jsme sli s chlapkem od naproti. Nevim jak to myslela Rada s tou teorii zadanych a nezadanych a zahalovani se ci nezahalovani se lidi. Ale tady to nejak nefungovalo, prestoze tam byly evidentni pary, zahalen nikdo nebyl. Takze pro me zase nic, kdo doufal v nejake seznameni v saune, toho zklamu, tam to opravdu nejde. Ale bylo to opet prijemne a vyborne se spalo.

V priloze jsou 2 fotky ze slatiny, takhle to vidim take poprve, nevypada to, nejak uchvatne, ale rozhodne se v tom ani nehnete. Nejhorsi je, kdyz vas neco zacne lechtat, treba na nose. V pravo od moji hlavy je lehce patrny sprchovy kout, kde ze sebe smyjete bahno, hned za nim (uz to neni tak videt), jsou za zavesem 2 kabinky s relaxacnim luzkem, kde pockate, az se telo trochu zklidni, pripadne se zde ceka az vas maser zavola.