úterý 24. května 2011

Oslo, 4. den

Experimentujeme s dopravou, přijela nám jiná linka tramvaje a tak jsme ji použili. Také nás zavezla do centra, jen jsme použili jiný vlez do metra. Takhle si jedeme už třetí stanici, když jsme zjistili, že asi nejedeme ty správné zastávky. Vystoupit, přesunout se na druhou stranu nástupiště a jedeme zpátky. Naštěstí jsme vyrazili s předstihem a schůzku jsme stihli na minutu přesně.

Na oběd nás pozvali do místní kantýny, včera jsme byli ve studené kantýně (k dispozici saláty nebo polévka), dneska jsme byli v teplé. Ta se vyznačovala tím, že k polévce a širšímu výběru baget se přidalo jedno teplé jídlo. Ve skutečnosti to byla dvě jídla, která se lišila skunkem (skink = šunka). Dostali jsme jednu větší pečenou bramboru s máslem v alobalu. K tomu zeleninový salát, a na to na malinkaté kostičky nakrájený sýr a šunku. Na zajezení krajíček bagety. Vegetariánská verze byla bez šunky. Norové moc na oběd nedají, spíš to vypadá jako lehká svačinka, jeden kolega si dal malou bagetu s lososem a druhý jogurt.

Po práci rovnou do obchodu, aby nám nezavřeli pivo. A když už experimentovat s dopravou, tak pořádně: 3 zastávky tramvají, pak několik zastávek busem a vystoupit zase až uvidíme tramvaj. Pak tramvají z kopce a jsme u obchodu. Včera jsme uvažovali o kozervě, která tam byla v regálu úplně poslední - masové kuličky v rajské omáčce. Dneska tam byla zase, tak jsme ji vzali, v blízkém pekařství jsme vyzkoušeli něco jako vdolky. S oblibou používají do sladkého pečiva kardamon, ale dá se na to zvyknout.


Na severu Osla jsou dvě jezera, k jednomu jezdí tramvaj, k druhému dokonce metro. Rozhodli jsme se vyrazit tramvají na konečnou, tam jsme našli národní technické muzeum, ale už měli zavřeno. Tak jsme pokračovali k jezeru, což byla nakonec nádrž pro již nefunkční pilu. Pokračovali jsme lesem, občas po cestě, občas úplně mimo. Významnější lesní pěšiny mají dokonce pouliční osvětlení, je to dáno tím, aby v zimě mohli Norové jezdit na běžkách a neztratili se. V zimě tu mají kromě několika málo hodin šera pořád tmu, my máme jiný problém, zatím jsme nezaznamenali noc a tak spíme při světle, ještě že to nikomu z nás nevadí.

V lese jsme nalezli tábořiště pro děti a vyzkoušeli si jednu atrakci z opičí dráhy. Taky tam byly rozvěšeny "lampiónky" pro orientační běh a z dáli jsme slyšeli norštinu z reproduktorů. Netrvalo dlouho a byli jsme u druhého jezera s obrovským parkovištěm. Na mapách bylo sice značeno, že se lze v něm koupat, ale to parkoviště bylo skoro tak velké jako samotné jezero. Šli jsme tedy dál za hlasem a tam jsme nalezli obrovský sportovní komplex, kde měli nějakou akci a hromadně tam cvičili, asi to byl pokus o zumbu (to bylo jediné slovo, které jsem dekódoval).

Zpátky už to byla trivka, najít metro, které je v zemi jen v centrální části Osla, jinde jezdí na povrchu, takže to není nějaký problém. Kousek popojet, přestoupit na jinou linku, opět popojet, přestoupit na tramvaj a jsme doma. Udělat večeři, tentokrát s výrazným upgradem, vařili jsme ve dvou hrncích. V jednom omáčku a ve druhém nudle.

Žádné komentáře:

Okomentovat