čtvrtek 26. května 2011

Oslo, 6. den

Dneska přestalo foukat a začalo pršet. Tramvaje na to reagovaly tak, že začaly topit, snad aby lidé mohli oschnout. Rozhodli jsme se vyrazit na jižní výběžek zálivu, jezdí tam dvě linky metra, zvolili jsme tu, co jela nejdál. Metro po výjezdu z tunelové části v centru začne stoupat do kopců a pak už pokračuje téměř bez ztrát na výšce. V Norsku si bydlení umí užít a opravdu se zde asi nekrade, protože měli volně na verandách, 5 kroků ze silnice, přístupné vybavení (stoly, křesla, potahy, polštáře, květiny, ...).
Dokonce kusy kolejnic volně položené u trati uprostřed města tam už byly dlouho dobu, a to už byly nařezané na délku jednoho až tří metrů, tedy v "ideální" velikosti.

Z konečné jsem pokračovali na západ k pobřeží parkem, pak místní zástavbou, zase parkem okolo "sběratele" (podivín s heslem 'to se bude ještě hodit', tento z nich alespoň vytvářel umělecká díla pochybné hodnoty) až ke kostelu s hřbitovem. Tam jsme našli tramvaj, která byla budována na vlastním tělese a měla zastávky trochu dál od sebe, suplovala tak spíše vlak nebo metro.

Při vhodných příležitostech, kdy to vypadalo na výhled, jsme vystoupili, vyfotili a zase pokračovali další tramvají. Takto jsme nalezli i sochu místního Šemíka. Stále pršelo a tramvaje byly nádherně vyhřáté. Poslední úsek, kdy tramvaj klesá z útesu na úroveň moře do centra jsme si prošli pěšky a pak už se těšili na večeři.

Večeři jsme ale napřed museli koupit. Rozhodli jsme se do sebe investovat, a tak jsme pořídili hned 2 piva pro každého a to z té dražší kategorie (což jsou téměř všechny). Bylo nám líto na sobě šetřit a tak jsme zvolili i dražší zabijácké koule (KyllingBoller - kuřecí kuličky) ve štávě. Na obrázku byly s červenou omáčkou a nudlemi. Bylo nám jasné, že místo nudlí použijeme dva dny starý chleba, ale že tam bude chybět ta červená omáčka, to jsme si už nedomysleli.

Otevřeli jsme konzervu a ukázaly se kuličky ve vlastním vývaru. Ve skutečnosti je to vlastně lunchmeat ve velikosti 2cm kuliček v láku. Vylepšili jsme to místním taveným sýrem, máslem a paprikou, což byly kromě marmelády všechny naše dostupné ingredience. Nakonec jsme měli koule v náznaku sýrové omáčky s chlebem a pivem.

1 komentář:

  1. to vaše vaření z konzerv je vždycky napínavá část vyprávění- nikdy nikdo neví, jak to dopadne :)))

    OdpovědětVymazat