Jak to dělám s bitcoinem

S bitcoinem si už hraji od roku 2014. Nakoupil i vytěžil (tehdy ještě na CPU a GPU) jsem jej proto, abych si tuto novou technologii vyzkoušel. Jenže času je omezené množství a tak se ze mě stal holder (držím bitcoiny místo toho abych s nimi obchodoval). A lidé se mě pořád ptají, jak to mají udělat, aby si mohli bitcoin koupit. Níže je tedy popis, jak to dělám já. To neznamená, že to musíte dělat stejně, ale moje důvody se pokusím vysvětlit.

Kde nakupovat?

Napřed si musíte najít vhodnou směnárnu, kde bitcoin nakoupíte. Vyzkoušel jsem několik směnáren, zde řazeny od nejhorší možnosti (subjektivní hodnocení):

• bitcoinmaty mívají nejhorší kurzy, vyhněte se jim, jsou lepší a pohodlnější metody
• uphold je zahraniční burza s relativně vysokými poplatky, protože musíte připočíst převod na dolary při nákupu i prodeji.
• bisq je P2P (obchodujete mezi lidmi), pravidla pro obchodování by měly zamezit podvodům (jsou nevýhodné), ale musíte složit nějakou kauci. Nicméně lze dosáhnout asi nejmenších poplatků. Obsáhlý návod v češtině s popisem burzy.
• bitplus s geco za hostovost má velmi nevýhodný kurz, ale lze za určitých podmínek provést zcela anonymní transakci aniž zanecháte stopy (a potencionálně se vyhnout placení daně z příjmu). Ale má to řadu omezení, například výše transakce.
• bitplus s registrací je česká směnárna, kde za rozumný kurz můžete směnit, není špatná, ale mě nepřirostla k srdci, možná to dělá ten černozlatý design.
• anycoin směnárna kde směníte téměř jakoukoliv měnu. Ale udržovat takové množství systémů může vést k nepřehlednosti a také nižší bezpečnosti - musíte se starat o každý typ mince, aktualizovat, hlídat, ... Mají hezkou aplikaci do mobilu, takže kdo jede jen na něm, tak jasná volba.
• coinmate za mě asi nejlepší česká směnárna pro normální lidi. Je jednoduchá, reakce podpory rychlá, jenom nemá aplikaci do mobilu, ale připravuje ji.

Všechny směnárny působící na evropském trhu by měly dodržovat všechna nařízení, tedy včetně nechvalně známéko KYC (znalost svého klienta), AML (opatření proti praní špinavých peněz) a nově také MiCA (Regulace kryptoaktiv v Evropském prostoru). Takže při registraci se musíte prokázat, že jste to opravdu vy (české směnárny používají bankovní identitu) nebo budete potřebovat dva platné průkazy (občanku povinně a dál si vybrat mezi řidičským průkazem nebo pasem). Tím si zřídíte účet, ale bude výrazně omezený limity, pro jejich navýšení budete muset vyplnit dotazník a pravděpodobně jej doložit nějakým dokumentem (výpisem z účtu, daňovým přiznáním). Pokud je limit nedostatečný, pak je vhodné zvolit registraci ve více směnárnách a celkovou sumu rozdělit. Limity jsou pouze na vklad a výběr, většinou na jednodenní a měsíční bázi. Směny uvnitř směnárny nejsou limitované.

Já používám poslední dva jmenované - anycoin a coinmate. Tyto odkazy jsou s affiliate programem, když jej splníte dostanete vy i já nějaké drobné (v řádu stokorun) do účtu směnárny.

Co s bitcoinem?

Pokud chcete bitcoin opravdu vlastnit, tak jej nenechávejte ve směnárně. Ve světě kryptoměn platí pravidlo, že když bitcoin nedržím na vlastní peněžence, tak není můj. Již mnoho lidí přišlo o bitcoiny tím, že směnárny byly vykradeny (buď zevnitř nebo zvenku). Ale poplatky za výběr jsou vyšší (desítky korun až stokoruny), proto se vyplatí převod udělat až při nějakém větším objemu prostředků. Například pokud spoříte (převádíte) 1000,- Kč měsíčně, pak takový převod udělat jednou ročně.

Pěněženka je vlastně privátní klíč, kterým podepisujete transakce v blockchainu. Ten kdo tento klíč vlastní má plné právo s daným bitcoinem nakládat. Proto je důležité jej střežit a hlavně neztratit. Pokud nevíte, co je to privátní klíč, tak si představte, že je to klíč k trezoru. Peněženkou se pak představuje program, který umí pracovat s bitcoinem a tímto klíčem. Používám jednoduchou (počeštěnou) peněženku Electrum, která vás krásně provede vytvořením nového klíče a hlavně vás donutí si opsat někam tzv. seed (semínko). 

Seed je nejčastěji dvanáct anglických slov, u kterých záleží na pořadí. Pokud je znáte, můžete obnovit privátní klíč, aniž byste znali k němu heslo. Tento seed si dobře uchovejte a uschovejte. Je vhodné použít neelektronickou verzi (papír + obálka a někam zastrčit, ideálně mimo budovu ve které máte peněženku s klíčem z důvodu požáru). Seed můžete uchovat i po částech, ale nenechávejte jej ležet v cloudu, mailu nebo jakkoliv elektronicky sdílet. Znovu opakuji: kdo se dostane k seedu, už nic víc nepotřebuje, žádné heslo, žádný PIN, vaše bitcoiny jsou rázem také jeho, proto se seedem nakládejte opravdu obezřetně a považujte jej za zálohu přístupu k vašemu jmění.

Privátní klíč (vygenerovaný ze seedu) je v peněžence chráněn heslem. Pokud jej zapomenete, máte seed a můžete privátní klíč obnovit.

V peněžence si pak vytvoříte adresu pro příjem bitcoinu, tu zadáte ve směnárně pro výběr a tak do hodiny máte bitcoiny u sebe. Když je budete chtít prodat, ve směnárně si necháte vygenerovat adresu pro odeslání a zadáte ji do peněženky pro provedení odchozí platby, cca do hodiny to máte ve směnárně a můžete proměnit na koruny, ty si pak pošlete na účet. Směnárny většinou používají ochranu proti vykradení účtu, že peníze pošlou pouze na takový bankovní účet z kterého již někdy přišly do směnárny. Pokud máte více bankovních účtů, může být do budoucna výhodné si je takto zaregistrovat.

Spoření

Posílám každý měsíc 1.000,- Kč přes trvalý příkaz a nechávám je automaticky převést na bitcoin. Okolo vánoc (když je trochu víc času) si bitcoiny stáhnu do vlastní peněženky. Nestojí to moc práce, obnovím si znalosti a potěším se stavem. 

Daně

Podle posledního zákona (účinnost od 15.2.2025) se bitcoin postavil konečně na úroveň akcií. Platí pro něj tedy dvě pravidla, kdy nemusíte zisk danit:

• budete bitcoin držet minimálně 3 roky (můžete jej převádět mezi peněženkami, ale nesmíte jej směnit za jinou kryptoměnu), maximálně ale takto můžete nedanit 40 milionů,
• příjem do 100tis Kč za rok se nedaní.

Účetnictví

Pokud to porušíte, musíte zisk zdanit. K tomu používám webovou aplikaci whalebooks.com (opět v češtině), kam si ze směnárny můžete naimportovat historii a ono vám to spočítá, jaký byste měli do daňového příznání (příloha č. 2) napsat zisk. Aplikace vám odečte od zisku kurzovou ztrátu (marže směnárny), poplatky a jiné záludnosti. Nemusíte se tak o nic starat, jenom to vyklikat.

Kurzy ve směnárnách

Některé směnárny (v mém seznamu je to třeba coinmate) umožňují pokročilé obchodování, kdy si kurz můžete sami stanovit na burze. Obchodování na burze je to malinko levnější a lze ještě ušetřit na tzv. maker pozici. Maker je ten, kdo nabídne na burze nějaký nový směnný kurz. Vytváří tak trh a za to je odměněn nižším poplatkem. Kdežto taker je ten, kdo nabídnutý kurz přijme, mívá trochu vyšší poplatek než maker. Oba poplatky jsou ale daleko nižší než kurz, který nabízí směnárna kliknutím na tlačítko rychlý prodej nebo nákup. Vše záleží na politice směnárny a jejich poplatcích. Doporučuji prostudovat dřív, než tam pošlete peníze.

Jak bezpečně uchovat seed?

Seedem byste měli dokázat obnovit peněženku, pokud o všechno přijdete nějakou katastrofou (typicky požár vašeho obydlí) a nezbyde vám nic (spodní prádlo si můžete ponechat :-). Pokud bude uložen na druhé straně města ve vaší kanceláři, pak jste v pohodě.

Co když se vám něco stane? Nemusíte rovnou zemřít, ale ztráta paměti se může přihodit taky. Pokud leží prostředky ve směnárně, může se k nim notář vyřizující pozůstalost dostat, ale musí mu o tom někdo říct. Jestli to nikdo z příbuzných neví, zůstanou tam ležet navždy. Ale doporučuji si prostředky ukládat do peněženky, takže ve směnárně máte jen několik drobných. Své okolí tedy informujte, že máte bitcoiny a můžete jim dát i návod, kde najdou případně seed.

Ačkoliv jsem říkal, že by seed neměl putovat elektronicky, jedna varianta, jak jej bezpečně uložit se nabízí. A překvapivě u konkurence - banka ma povinnost ukládát informace o transakcích. Pošlete platbu (třeba 111,11 Kč ... tahle částka se bude dobře hledat v historii) Putinovi s tím, že do poznámky pro odesílatele dáte část seedu. Banka vám tuto informaci musí uchovávat a ikdyž vám shoří všechny doklady, přístup k účtu si časem nějak obnovíte a k historii se dostanete. Druhou půlku seedu pošlete nějaké jiné sbírce. Ale neřeší to potíž s úmrtím, protože není zaručeno, že se k historii účtu dostane notář. Takže můžete poslat (nebo při větší důvěře přímo předat) seed někomu z rodiny, případně je podělit po částech. Ideální je doplnit k tomu informaci, za kým mají zajít aby jim s tím pomohl. A nezapomeňte, že na pořadí záleží, tak si tam napište, která část je ta první, druhá, třetí, ... dvanáctá.

Proč je to tak složité?

Protože teď jste bankou vy - a to je i celý smysl bitcoinu. Kdo by se měl nejlépe umět postarat o své peníze? Přeci jejich vlastník. Ale to přináší určitá rizika spjatá s naší existencí. Napište mi případně další nápady.

Jak je to s cenou?

Cenu určuje trh a někdy ji ovlivňují politická prohlášení, ale to nemívá dlouhého trvání. Ačkoliv na internetu najdete spoustu grafů, nakonec jsem skončil u jediného a snadno vysvětlitelného Long Term Power Law. Graf je trochu záludný v tom, že nemá lineární osy, tzn. poněkud se zrychlují, koukněte na ně a pochopíte. A pak jsou tam 3 čáry, které říkají, jak se vyvíjely maxima, střed a minima. Když je kurz (ta klikatice) pod zelenou čarou, je vhodný čas nakoupit a čím více od ní klesá, tím je ta chvíle lepší. Cena by se ale už neměla dostat pod červenou čáru, spíš se k ní jen přiblížit. A pro prodej platí přesný opak, ale tam je to ještě víc dramatičtější. Z tohoto grafu lze také odhadnout, že bitcoin bude mít hodnotu $1.000.000 nejdříve v roce 2027 (fialová čára značící maxima protíná v roce 2027 hranici milionu dolarů), ale nebude to později než v roce 2037 (červená čára značící minimum protíná v roce 2037 hranici milionu dolarů). Vlevo si pak můžete proklikat hromadu dalších grafů.

Je opravdu bitcoin veřejný?

Aby fungoval, tak musí být. Všechny transakce jsou evidované a veřejné. Až budete mít svoji peněženku, můžete zadat vaši adresu do vyhledávače blockchainu. A pokud se chcete podívat jak takový blok vzniká, pak v mempoolu jsou uchovávány jednotlivé transakce 7 dnů a čekají na zařazení do bloku. Těžaři si blok skládají, tak aby na něm co nejvíce vydělali, vybírají si transakce, kde je nejlepší poměr mezi jejich velikostí (počet bitů, nikoliv množství bitcoinů) a poplatkem za transakci, který získají. Pokud se transakce do týdne nedokáže zařadit je zrušena a prostředky přestanou být blokovány, můžete je tedy poslat znovu s vyším poplatkem. Výši poplatku vám peněženka odhadne na základě aktuálního zatížení sítě a vy si jen vybíráte, jak rychle (a tedy za kolik) chcete mít transakci potvrzenou. Pozor na to, že všechno jsou to jen odhady na základě předchozího chování bitcoinové sítě.

Jak se bitcoin těží?

Zjednodušeně hledáte jedno specifické zrnko písku na pláži. Ale těch hledačů je víc, kdo jej první najde, ten získá poplatky z transakcí a odměnu (nově vzniklé bitcoiny, které jsou připsány na jeho adresu peněženky). Celé je to postaveno tak, aby se průměrně takové zrnko našlo každých 10 minut. Když se hledání začne zrychlovat, tak mechanismy v bitcoinu zvětší pláž a nebo opačně, pokud by se síť zpomalovala.

Trošku technicky: těžař si poskládá vlastní blok a přidá si tam jednu svoji transakci - výplatu nových bitcoinů na svůj účet. V bloku mu zůstává ale trochu místa, kam si může zapsat cokoliv. Cílem je, aby hash (výsledek matematického algoritmu SHA256) měl určitý počet nul ze začátku. Množství nul určuje obtížnost nalezení - když se nachází moc často, přidáme nulu = zvýšíme obtížnost. Hash algoritmy jsou jednosměrné funkce, nelze tedy napřed stanovit výsledek a z toho vypočítat původní hodnotu. Takže jediné řešení je zkoušet měnit tu volitelnou část a vždy znovu spočítat výsledek. Kolikrát to stihne zařízení za vteřinu určuje jeho rychlost, dnes se dají koupit zařízení s 1 tera hashem za vteřinu (to je 10¹², pro nematematiky: číslo s 12 nulami) jako třeba u braiins.com (česká firma) na takové to domácí žvýkání. Jde o tzv. bitcoinovou loterii, kdy se můžete pokusit o nalezení toho magického zrnka sami a pak vám bude připsána celá odměna, která je 3,125 BTC (v roce 2028 bude poloviční), s dnešním (28.3.2025) kurzem je to přes 6 miliónů korun každých 10 minut. Zní to růžově, tak ale ve skutečnosti s tímto zařízením máte lepší šanci (pravděpodobnost 1:5.961.319) jako získat jackpot v sazce (pravděpodobnost 1:6.991.908), ale každý den. Podle kalkulačky pravdepodobnosti si to můžete spočítat sami. Kdo si to pořídíte?

Past vedle pasti, 2. část

FRP je Factory Reset Protection, tedy něco, co by na první pohled mělo chránit před resetem telefonu. Logika je ale opačná, chrání to data v mobilu tak, že už se k nim nedostanete. Normálně to funguje tak, že když zvolíte reset do továrního nastavení, tak to nastaví FRP a při příštím startu vás do systému nepustí. Existují nějaké obezličky jak to obejít, ale to už musíte být alespoň v oficiálním operačním systému. Ten neoficiální to prostě nenastartuje, protože byste mohli vykrást data ještě před jejich smazáním. Reset do továrního nastavení se totiž neprovede hned, ale až po rebootu a to je chvíle, kdy by měl útočník šanci. Takže když se pokusíte nabootovat něco neoficiálního s tímto zámkem, tak vás mobil odmítne.

Jediné řešení je použít tzv. download mod, kterým tam nahrnete oficiální obraz. Kolega mě poustil ke stroji s Windows (pracoval jsem s nimi celý den, naštěstí pod dohledem zkušenějšího), kde jsme připojili mobil přes USB. A zde byla další past, není totiž kabel jako kabel. Přišel jsem vybaven třemi různými mikroUSB kabely, nakonec fungoval jenom jeden, ten nejkratší, cca 20cm dlouhý kablíček. Takže na velikosti záleží! Oficiální image se snadno stáhne, rozbalí, nastaví do Odin3 a nahraje do mobilu. Pak vše zázračně začne fungovat jako na novém mobilu. Zvolíte si jazyk a pak to chce připojení k internetu.

A jsme u další pasti, není totiž WiFi jako WiFi. Ověřování certifikátem to neumí, přihlášení přes web taky ne, čímž jsem využil všechny možnosti připojení v univerzitní síti. Takže vytvořit na jiném mobilu vlastní AP. Jenže je jedno, jestli nastavíte s ověřením hesla nebo úplně otevřené AP. Mobil se odpojuje a připojuje a nedaří se mu navázat spojení. Naštěstí kolega zapíná AP na svém mobilu a to se našemu pacientovi líbí. Lze zadat přihlašovací údaje a tak nějak projít instalací. Aktualizace balíků během instalace nefunguje, je třeba přeskočit. V Androidu 5.1 nelze instalovat bez internetového připojení, to naštěstí v novějších verzích lze.

Nastavil jsem svůj účet, kdybych dělal synův, musel bych jej potvrzovat a všechno schvalovat, to se mi teď nechce. Stejně to celé smažu, protože tam potřebuji dostat novější neoficiální vydání. Teď zkušební reboot a vše je v pořádku. Takže opět nahrát TWRP, LineageOS a všechno nastavit pro synka.

A opět jsem se chytil do pasti Custom binary blocked by FRP lock. To jsem už docela nadával. Dost dlouho jsem hledal, kde je zakopaný pes, když to dřív tak krásně fungovalo. Až jsem narazil na drobnou zmínku, že to dělá dětský účet. Zkrátka děti jsou příliš šikovné a tohle je ochrana, jak jim zabránit aby obešli dospěláckou ochranu. Když máte v mobilu dětský účet, je aktivovaný FRP zámek, který sice nezpůsobí reset do továrního nastavení, ale neumožní nahrát jiný než oficiální software. Jak z toho ven jsem hledal během zábavné práce s instalací oficiálního image, abych jej v zápětí mohl přemlasknout tím neoficiálním.

Prakticky jsem nenašel nic, co by mi jednoznačně pomohlo. A tak jsem vyzkoušel dvě možnosti současně. Dětskému účtu (z rodičovské aplikace) jsem povolil Vývojářské nástroje a umožnil Ladění přes USB. Což se doporučuje pro instalaci LineageOS a TWRP, ikdyž to šlo i bez nich. Doufal jsem, že v takovém případě nebude FRP zámek aktivní. Pro jistotu jsem našel ještě FRP Destroyer což je nějaký malý kód přidaný na začátek bootu, který by to měl pravidelně zámek likvidovat. Která z těchto dvou voleb zabrala doteď nevím. Ale funguje to.

Po dvou dnech mám funkční mobil s vhodnou verzí OS pro aplikaci na zubní kartáček, který lze beztrestně rebootovat. Zkusíme tedy nainstalovat a spustit aplikaci, půjde to? V telefonu je jailbreak a není bezpečný. Přístup k aplikaci Sonicare byl zablokován. Ještě nějaké kecy o bezpečnosti vašich osobních údajů a doporučení odinstalovat aplikaci. Opravdu je osobní údaj, kolikrát si čistím zuby?

Co s tím dal? Poradíte?

Past vedle pasti, 1. část

Projít minové pole by možná bylo snažší, než anabáze, kterou v těchto dnech podnikám. Syn dostal nový zubní kartáček - Philips Sonicare for Kids, kromě toho, že v něm nelze vyměnit baterii (to ale budu řešit až za několik let) je to docela rozumný výrobek. A je to zubní kartáček, který má BlueTooth ... k zubnímu kartáčku se to docela hodí :-) K tomu je aplikace a kluka zatím první týden baví čištění zoubků. Jenže aplikace je zatím na našem telefonu a to se nám moc nelíbí.

Na stole leží dva starší mobily, Samsung S4 a o chlup novější Samsung J3 2016. Oba podporují alespoň  BlueTooth verzi 4.0, což je podmínka pro spárování s kartáčkem. Volba padla na J3 (SM-J320FN, j3xnlte), protože k tomu máme obal, který by mohl chvíli vydržet. A co teď s ním? Rozhodně nějak resetovat a upgradovat. Pro jistotu se podíváme na aplikaci co vyžaduje za verzi - aktuálně alespoň Android 6.0. A co nám nabízí oficiální ROM od výrobce? Překvapivě pouze 5.1.1. A co nám nabízí neoficiální repozitáře? Oblíbený LineageOS má verzi 7.1.1 a to by šlo.

S LineageOS mám už zkušenost, je třeba tam napřed dostat alternativní zavaděč TWRP třeba podle návodu. Prakticky dostanete mobil do download módu a nahrnete tam image přes Odin (lze použít i adb, ale není to tak pohodlné), pak restart do recovery módu a máte malý šikovný nástroj pro správu celého mobilu. LineageOS a Google Apps (gapps) se pak dají na SD kartu (formátovat jako FAT32 s jednou partition, nepoužívat gpt ale pouze msdos). Kartu připojit, nainstalovat LineageOS a Gapps (doporučuje se nano sestavení). Restart a už to bootuje do inicializace, výběr jazyka atd. Trochu otrava je s připojením k síti, pořád se odpojuje a vypadá to na nějaký problem s DHCP nebo směrováním, takže je lepší dokončit instalaci bez sítě a účet přidat až v normálním prostředí, kde si nastavíte WiFi se všemi parametry.

A teď založím synovi účet, narozen 2018, takže nesvéprávný a potřebuje dohled. Google to poznal dobře, musím to tedy potvrdit svým dospělým účtem. Zde malá vsuvka, používám 2FA s autentizačním tokenem Youbi Key a krásně to zafungovalo. A vyběhl na mě Family Link, tušil jsem, že Google něco takového má a docela mě to potěšilo funcemi. Nové aplikace musí rodič schválit, může omezit čas, nastavit večerku, kontrolovat co si dítě prohlíží. A vše to lze ovládat z vlastního mobilu na dálku. Můžete tak spravovat až 6 zařízení, takže pokud nejste plodní jako Marie Terezie (kolik měla dětí, víte to?), tak je to fakt skvělý nástroj.

Nastavím prostředí, nainstaluji aplikaci pro kartáček a ten mi při spuštění oznámí, že telefon je hacknutý a nespoustí se. Aplikace pro zubní kartáček má ochranu určenou pro banky? Navíc, dvě bankovní aplikace mi bez potíží na tomto telefonu fungují. Je hezké, že myslí na mé bezpečí při čištění zubů, ale já si chci pouze vyčistit zuby. První nalezená rada je, zkontrolovat, jestli se v systému nenachází příkaz su a případně jej přejmenovat. To lze docela dobře udělat v TWRP, takže reboot do rescue mode.

A kde jsem udělal chybu? To se dozvíte v příštím díle, protože jediné co mobil napsal bylo Custom binary blocked by FRP lock. Jediné co funguje je download mode, ale zpět do Androidu ani do TWRP v rescue mode se nedostanete. V tuto chvíli z toho mám cihlu, kterou zatím neumí oživit.

Pařížské rohlíčky

Skvělá chuť tohoto receptu si vybrala svoji daň v pracnosti i peněžence. Je na stejné úrovni jako medové trubičky. Ale i začátečník může být odměněn výjimečným zážitkem.

Těsto
0,5 kg mletých vlašských ořechů
0,5 k moučkového cukru
6 bílků

Krém
200ml smetany
4 tmavé ledové kaštany
3 vejce
150 g cukru moučka
1 vanilkový cukr
500g změklého másla

Poleva
jakákoliv čokoláda

Těsto
Vlašské mleté ořechy, moučkový cukr a bílky smícháme do těsta a necháme přes noc v lednici.

Druhý den dáme nad horkou lázeň a mícháme. Až těsto zhoustne naplníme cukrářský pytlík a nastříkáme cca 5cm dlouhé čárky, které se stanou základem našeho rohlíčku. Pečeme na 160°C přibližně 13 minut. Po upečení necháme vychladnout na plechu.

Náplň
Ledové kaštany zahřejeme ve smetaně tak, aby se rozpustily, potom necháme směs vychladnout. Mezitím si v parní lázni vyšleháme 3 vejce s oběma cukry a dáme stranou schládnout. Změklé máslo vyšleháme a opatrně do něj přidáme vejce s cukrem a čokoládovou směs. Vzniklou náplň cukrářským sáčkem dáme na rohlíčky.

Poleva
Rohlíčky s náplní namočíme do čokolády a necháme zaschnout.

Dobré rady se hodí vždy
* Krém na rohlíček nanášejte tak, aby se dostatečně přilepil k rohlíčku, jinak hrozí, že se vám odlepí při namáčení do čokolády.
* Před namočením do čokolády je vhodné dostatečně rohlíček s náplní vychladit, tak aby čokoládá co nejrychleji ztuhla.
* Skladujeme na suchém a chladném místě, prakticky tam, kam byste se nebáli dát máslo, protože to je asi nejchoulostivější surovina v tomto receptu.

Počet porcí: ???   Doba přípravy: ???   Náročnost: vyšší

Mycí anabáze

Tak jednou za půl roku se myčka rozhodla, že nebude mýt. Prostě si tak píska a nemeje. Měl jsem na ni trik - vzal jsem horkou vodu z konvice (tak aby neměla více než 70 stupňů) a nalil ji dovnitř. Znovu ji zapnu a běžela. Jak na potvoru v době kdy jsem byl pryč se myčka opět vzepřela. A trik nefungoval, vodu sice vyčerpala, ale tím skončila. Byli povoláni opraváři, za to že se na ni podívali a zhodnotili, že vážně nemyje si vzali necelou pětistovku. Prej to bude hladinové čidlo, očekávaná cena opravy 1800,- Kč. To jsem ještě ochotný do myčky dát. Hladinové čidla na internetu pro můj typ myčky jsou v rozmezí 300-900,- Kč. Nejsem doma, tak ať to opraví, hlavně když to bude fungovat.

Druhá návštěva nepomohla, čidlo vyměnili, ale stejná závada. Údajně jsou pro tuto myčku 3 typy čidla, tak to asi nebyl ten správný. Že objednají jiný a přijedou. To už jsem se vrátil i já, ale když oni teď zařizují opravu, tak je v tom nechám. Přijeli znova, druhé čidlo taky nezabralo. Chtěli dalších 400,- Kč s tím, že myčku mám vyhodit a koupit novou, chyba nebude v čidle, ale v elektronické řídící desce a to se nevyplatí vyměnit. Ptal jsem se, co to v myčce cvaká, že jsem to dřív neslyšel. S klidem mi řekli, že je to divertor - zařízení, které rozděluje proud do ostřikovacích ramen, vždy totiž ostřikuje jen jedno z nich.

Mezi tím mi napsal kamarád email (vlastně on za to může, protože vlastně čtete moji odpověď na jeho anabázi), že měl podobný problém, opravář zaneprázdněný a tak si nakonec našel na internetu návod a opravil si i sám - měl zanesené čidlo nánosy, stačilo rozebrat a propláchnout. Hodně se mu líbilo, jak to v myčce funguje, jak tam teče voda a že je to lepší než puštěná pračka. Já takové štěstí neměl, moje myčka nemá moc dílů průhledných, takže jsem si to vůbec neužil. Začal jsem pátrat co by mohlo být příčinou. Všechny spotřebiče se snaží naznačit opravářům, co se asi tak pokazilo. I moje myčka to má, signalizuje to mrkáním jedné ledky. Spočítáte mrkání a máte kód chyby. Na internetu pak zjistíte, že 12 mrknutí (maximum) je chyba divertoru. Začínám hledat na internetu a tady je úžasný článek a hlavně obrázek, čím se divertor řídí v myčkách Whirlpool. Takže opraváři si to vůbec nezkontrolovali a opravovali úplně jiný díl. Do kontaktů jsem si k nim napsal, že je nemám používat.

Takže rozebírám a hledám divertor, je až vzadu s pěkně pitomým přístupem. Myčku je potřeba položit na bok, najít jediný vrut, který divertor drží na myčce, odpojit a vyprostit z kabeláže (zapamatovat si zapojení). Vezmeme multimetr a proměříme mikrospínač - ano je to on s tím úžasným plošným spojem. Cena jednoho mikrospínače je 4 Kč včetně DPH, kupuji raději dva, protože nemají přesně stejný typ ... jsou trochu jinak rozložené nožičky. V práci kolega nachází přesně stejný a daruje mi jej. Jiný kolega mi jej ochotně přepájí. Mikrospínač (nebo lidově kurvítko) už zase funguje. Stačí namontovat a myčka opět běží.

Po 10 minutách si říkám, že je škoda, že myje na prázdno. Tak ji zastavuji, vkládám nádobí a pouštím. Po 2 minutách opět pískání a opět nemyje. Že by servis měl pravdu a opravdu odcházela řídící deska (mimochodem stojí téměř 3 tisíce). Ale na druhou stranu, ten mikrospínač vážně nefungoval. Všiml jsem si, že hřídelkou, kterou se distribuce vody ovládá sem tam trochu prokápne voda. Všude psali, že při výměně je třeba dát nové gufero (zjednodušeně lze říci, že je to vyztužené těsnění, kterým prochází hřídel). Když jsem to znova rozebral, zjistil jsem, že uvnitř je pár kapek vody a kontakty u mikrospínače tak mohly být trvale sepnuty, což se myčce nelíbilo. Tak fajn, budu potřebovat nové gufero. Na webu stojí okolo 80 Kč plus poštovné, takže jsme někde na 150.

Zkusil jsem zavolat do obchodu Praktik, kde mají různé takové blbosti. Paní byla trochu smutná, když jsem jí řekl, že budu chtít jen jeden kus a ještě chci vědět cenu. Udělal jsem něco pro své zdraví - projel jsem se na kole a za hodinku jsem měl nové těsnění doma. Znova odstrojit myčku, vysušit ji uvnitř, položit rozebrat, vyrvat staré těsnění, složit, postavit, zapojit a pustit. A pískot. Co je blbě? Tak si to zopakujeme, vysunout, položit, ... to už znáte. V zoufalství jsem zkusil znovu proměřit mikrospínač. Myčka jej stihla zlikvidovat za tu malou chvíli, opět nespíná. Rychle do práce, už vím kde je zdroj mikrospínačů a ještě tam byl jiný ochotný kolega, který to přeletoval. Znovu složit, narovnat, zasunout, zapojit ... a pustit.

A opět pískání. Dobře, myčka zvítězila, ale dám jí ještě jednu šanci - objednám celý díl divertoru, třeba odešel motorek. Díl stojí 540,- Kč a zdarma k tomu dostanu gufero, stále je to méně než slibovaných 1800,- Kč za čidlo, takže vlastně pořád ušetřím. O dva dny později opět ležíme spolu s myčkou v kuchyni na podlaze. Slibované 'gufero zdarma' jsem v balíčku nenašel, ale stejně jsem jej už vyměnil a znova bych to nedělal. Zase myčku zapojím a opět pustím a ona zase vytrvale píská. Tak to je konec. Fakt budu muset koupit novou myčku.

Je divné, že píská hned po zapnutí, dřív zkusila alespoň odčerpat vodu. Vzpomenu si na starý trik, beru konvici a dovnitř myčky naleju skoro 2 litry vody. Myčka si trochu zabublala a po zapnutí funguje. Prošel celý krátký program ... po měsíční anabázi. Tak tohle jsem mohl zkusit už při druhé výměně mikrospínače a ušetřit si nákup divertoru. Tak trochu nakrknutý na opraváře, jsem jim napsal SMSku, jak jsem opravil myčku, snad se příště podívají na chybový kód. A myslíte si, že mi odpověděli?

Pokud budete kupovat myčku, mohu vám doporučit Whirlpool, umím ji opravit a vím, kde se nachází kurvítko. A to je přeci k nezaplacení :-)

LSFL - 2017, 28 a 29. den

Poslední víkend, byli jsme v oblíbené hospůdce a pak byl plán jít si zahrát šipky. Pivo bylo vynikající, zahrádka skvělá a led na kterém jsem nedávno jezdil už byl pryč. Šipky se nekonaly, protože hospoda, která je má, byla zavřená - rozhodli se vymalovat. V den odjezdu už to bylo klasika - odevzdat rozpis, posnídat, sbalit se, odevzdat pokoj, podepsat účet. Cestou na vlak ochutnat naposledy pramen a domů. Cena měsíčního pobytu byla opět okolo 30tis, počítá se do toho ubytování s plnou penzí a všechny léčebné procedury. A jako každý rok jsem aktualizoval hodnocení lázní, tyhle lázně se dostaly do nejlepší trojice.

LSFL - 2017, 27. den

Blížíme se k závěru a tak přichází na řadu rekapitulace mých restů z předchozích povídání. Z autobusové dopravy mi neodepsaly (a to jsem to poslal na dva různe emaily), takže stále nevím, kdo udělal při přepravě chybu. Slevu na poplatky jsem dostal hned druhý den, co jsem se ozval a ani jsem nemusel k řediteli. Druhá potíž v lázních se vyřešila taky - chtěl jsem slatinné koupele. Ano, jsem náročný klient, který si vymýšlí "blbosti". Sice to nemají úplně vychytané, ale jde to: napřed jsem dostal první rozpis, po tom, co jsem si zařídil koupele se musel předělat - dostal jsem druhý, který nebyl v kolizi s koupelemi. Stalo se, že masér onemocněl a bylo nutné mě přeplánovat k jinému, dostal jsem třetí rozpis. Jenže sestry si nezaznamenaly, že tam mám koupele, takže byl v kolizi. Na to jsem přišel než jsem šel spát, tedy o půlnoci. Sestřička nebyla moc nadšená, ale vyrobila mi čtvrtý a poslední rozpis procedur. Slovy klasika: dře to, ale jde to.

LSFL - 2017, 26. den

Poslední dobou se mi nějak blbě spí, ale sny mám docela živé. Tentokrát jsem byl tajným agentem v době, kdy se ještě jezdilo kočárem, ale už existovaly revolvery. Bylo to v lese a moje krytí bylo novinář. Hlavní šéf mluvil německy, plynule a přestože ten dialog vymýšlel můj mozek, vůbec jsem mu nerozuměl ... úplně stejně jako těm němcům tady. Sen skončil ve chvíli, kdy jsme se měli vzájemně představit, chybělo mi totiž tetování na ruce - kontrola příslušnosti ke gangu. Mojí nataženou rukou sen skončil.

Říkal jsem si, jak to bylo fajn, zápletka se ještě ani nezačala odvíjet a že by to mohlo být na díly. Pokračování bylo, ale v Afghanistánu, kde jsem jako voják někam utíkal, napřed pěšky. Pořád po mě stříleli, pak jsem si našel náklaďák. V něm jsem měl najednou stopařku, která strašně žadonila, abych s ní odjel, strašně pištěla, chtěl jsem ji vyhodit, ale když jsem kladný hrdina, tak jsem ji vzal. To byla chyba, protože pořád po nás stříleli a ona pištěla, že se mnou nebude, že tu zemře a tak. Tak jsem vystoupil a nechal ji tam. Někam běžím městem, pořád po mě střílí, ale netrefují se, ani když zastavím uprostřed ulice a oblékám si v klidu neprůstřelnou vestu. Přidal se ke mně pes, což bylo mnohem lepší než stopařka. Cestou jsem našel osla, napřed mě několikrát shodí, pak jej ochočím a tryskem na něm ujíždím do hor i se psem. Už nikdo nestřílí, jen kamera se vzdaluje a vykresluje místní nádherné hory, já se ztrácím na úzké pěšině. Tady už chybí jen titulky, zda to byl film nebo seriál se dozvím tak do konce týdne.

Vážně nic nehulím, normálně se mi ani moc sny nezdají a skoro vůbec si je nepamatuji. Možná bych měl přestat pít místní prameny, už jsem zvládl obejít všechny. Některé jsou lepší, některé výraznější a některé zazimované. Ale má to výhodu, neměl bych o čem psát.

LSFL - 2017, 25. den

Kdybych neměl tak systematické nadpisy, tak bych dnes zvolil 'Rozklad domácnosti'. Myčka stále nefunguje, protože výměna čidla nepomohla, ještě zkusí jiný typ, jinak musíme myčku vyměnit. Vzhledem k tomu, že všechno v ní funguje, tak si ji asi budu muset opravit sám. Máme rozbitý gauč, v pondělí na to má přijet záruční servis a opravit, tak snad nějaký úspěch. V roštu postelích praskly lamely, raději objednám i rezervní kusy, přeci kvůli tomu nepřestaneme blbnout v posteli :-) Někdo se pokusil ukrást v noci truhlík co mám za okny, nevšiml si, že je mám ale přivázané lankem, takže jej jenom převrátil. Sice už jsou zase usazené zpátky, ale musím je zabezpečit lépe. A to nemluvím o tom, že nás ještě čeká nový botník a chudák truhlář ani netuší, že budu chtít ještě další skříň. Když to tak čtu, tak se mi ani domů nechce. Tak alespoň zařídím jednu věc ... objednám nové lamely, abychom mohli provádět pořádné zátěžové zkoušky, na ty se totiž těším hodně.

LSFL - 2017, 24. den

Když něco spravuji, tak mám docela radost, že něco zachraňuji, že jsem ušetřil a že daná věc, kterou mám rád bude ještě chvíli sloužit. Chlapi jsou takoví přímočaří, bez obalu řeknou, že jsou tlustí, že přibrali ... zkrátka si to přiznají. A co řekne žena? Že je tlustá? To bych jí ještě odpustil, přeci jen to "křehké" (uvozovky jsou záměrné) stvoření. Že přibrala? To taky ne. Řekne, že se spravila. Ale jestli se spravila, tak je to dobře, bude ještě dlouho sloužit a ještě by měla ušetřit. Pro jistotu jsem se podíval do slovníku jazyka českého a k mému překvapení je i tento výklad možný. Je sice až na posledním místě, ale je tam. Přesto bych možná dámy požádal, aby si přiznaly pravdu a nepřikrášlovali si ji slovem, které má převážně pozitivní význam, možná vám to pomůže.

Abych nebyl osočován, co si to dovoluji, tak je to tím, že v lázních se strava podává formou bufetu. Platí zde naprosto přesně, že hlad má velké oči. Zvláště někteří jsou přeborníci a na jeden talíř si dokáží nandat knedlí, pečené kuře, dušené zelí, vepřové na paprice, rýži, brambor, hovězí kostku na kmíně a tvarohovou taštičku sypanou mákem s cukrem a máslem. Opravdu jsem to viděl, vypadá to šíleně. A pak chodí a říkají "Já jsem se tu spravila, jak se teď vejdu do šatů, ...". Slyším to zde pravidelně a pak vstanou a jdou si přidat. Na co si stěžujete? Pán od stolu si přidat nechodí, odpoledne jde na procházku na druhou stranu města na pivo (ve skutečnosti na několik piv), pak na večeři a po večeři ještě na druhou procházku za pivem (na ještě více piv). A ani jednou jsem od něj neslyšel, že by si stěžoval, že zde přibírá. Takže musíte jíst s rozumem (ne s očima) a taky trochu pohybu a to pivo není povinné.

LSFL - 2017, 23. den

Ráno mě probudil vodní skůtr, který projel po řece vedle mě. Ten byl ve snu, ale venku čistili ulici takovými fukary, potom ještě projel čistící vůz. Zkusil jsem zavřít okno, ale mělo stejný efekt, jako když zavřete stan. Venku bylo krásně a tak jsme vyzkoušeli odpoledního šlofíčka, abychom smazali ranní vyrušení. V 15 hodin jsme přišli na to, proč uklízeli ulici - probíhal zde nějaký průvod ... tedy prošla tudy dechová kapela a kolem ní sem tam nějaká maska. Zavření okna minule nepomohlo, tak jsme jej zase zpátky otevřeli.

Vodní skůtr měl alespoň reálný základ z venkovního zvuku. Ale před tím, byla ještě jedna docela zvláštní diskuse - záchodová. Vysvětlovali jsme si (možná trochu hádali) o tom, kdo v kempu u vody nespláchl po sobě záchod. Načež diskuse asi nevedla k uspokojení všech účastníků, tak alespoň chtěl mít poslední slovo. "A máš suché sperma Liste." A pak projel vodní skůtr. Tohle jsem nemohl nechat bez odezvy a zkusil si to najít na internetu. V češtině nic takového vyhledávače nenašli, ale jeden film existuje. Ich suche Sperma! Je to německý film, v překladu to znamená Hledám sperma! a o dokument se nejedná. Takto zásadní varování nemohu podcenit, proto jsem se rozhodl, že budu více pít.

LSFL - 2017, 21. a 22. den

Víkend byl ve znamení dvou výletů, z nichž se jeden "neuskutečnil" a ten druhý vedl do sousední vsi Krapice, podle mapy to nevypadá nijak světácky a počet obyvatel je 54, ale všede jinde jsme už byli. Terén je nenáročný, podél potoka. Na výlet jsme vzali i kamaráda, kterého jsme plánovali vypít. Ale k jaké příležitosti? Možnost byla pít u každého rozcestníku, ale to bychom neušli ani z areálu. Pak nás napadlo pít u pramenů, pro jistotu jej vydezinfikovat, ale naplánovanou cestou byl jen jeden a to bylo málo. Tak jsme pili při každém překročení potoka, vyšlo to úplně skvěle, na konci jsme se dostali až na dno. Výlet se podařil a plán jsme splnili do puntíku. Znaveni výletem jsme šli brzy spát, ani jsme nepotřebovali plzeňské zlatavé uspávadlo.

LSFL - 2017, 20. den

Dlouho jsme nebyli na žádném výletu, dnes to napravíme. Naplánoval jsem krásný výlet na rozhlednu s úžasným převýšením 20 metrů na délce 4km. Jak vidno z profilu, byla to náročná trať, která vedla přes dva mosty, dvěma podjezdy a po jednom povalovém chodníku. Hned na úvod, po přejítí prvního mostu a při prvním panáku už účastnice výletu viděla růžového slona, ale hned se jí schoval za břízku. Tak výlet se daří hned od počátku. Procházíme okolo těžby rašeliny, mají tu na to i nákladní úzkokolejný vláček. Po mostě ke kolonádě Natalie, která je schovaná uprostřed lesa. Pak po povalovém chodníčku k pramenu Žofie. To je poslední pramen a nyní stoupáme k rozhledně. Je to vlastně výletní restaurace s vyhlídkou, ale jak stromy vyrostly, tak se můžete rozhlédnout do smrkových větví. Pak je to už jen dolů zpátky do lázní. Končíme v hospodě, kde probíráme, jak kdo půjde na hotel. Bohužel slon je jen jeden a majitelka nás na něj nechce pustit. V zápalu vysvětlování jsme se pak ještě dozvěděli, že je vzornou matkou od štěňat, čímž náš výlet posunula o další příčku výše. Chudák servírka v hospodě, ta si musela myslet, že jsme si všichni moc dobře zahulili.

LSFL - 2017, 19. den

Večer přišel vítr, napřed si lidi drželi jenom čepice, pak chodili nezvykle křivě. Na pokoji to táhlo i přes zavřené okna i dveře. A když se setmělo, odešel proud, ten elektrický proud. Zkusil se sice několikrát vrátit, ale hned to vzdal. A tak jsme všechno vypojili a šli spát. Ráno pak na procedurách říkali, že jsme měli docela štěstí, když se po cca 4 hodinách vrátil. Prej už to bylo i tak, že vystydly nádrže s vodou a nedaly se provádět léčebné procedury.

Starší paní u stolu byla večer na dechovém koncertu v divadle. Přišli, usadili se a vypli jim světlo. Tak hudebnící vytáhli baterky (dle hesla "Vždy připraven"), a hráli po tmě. Paní byla taky připravená, protože už se jí to tady jednou stalo, ale světlo si nechala na pokoji. Do příště to určitě vychytá k dokonalosti.

LSFL - 2017, 18. den

Často se mi nestává, že bych se probudil kvůli snu. Byl tak výživný, že jsem si ho zapamatoval a podělím se o něj. Dál je to jen pro silné povahy. Vlastně to byl velmi krátký sen. Dvě ženy (možná dívky, kamera byla zaostřená jinam) sedí za stolem a třídí špinavé prádlo. Když tu jedna (ta vlevo) vytáhne dámská bílé kalhotky a říká té druhé "Podívej se na ty svoje kalhotky, ten hnědý flek, to je hrozné." Žena vpravo šáhne do hromádky a s klidem odpoví "Ty máš co říkat, se podívej na svoje" ... načež kamera zaostřila na detail a já se hrůzou probudil. Na internetu je spousta snářů, a tak jsem začal lovit:

• hromada - hojnost
• bílá - morální čistota, nevinnost
• prádlo - dosáhneš čeho sis umínil
• třídit - pořádek ve svých záležitostech
• hnědá - rozum, dobrosrdečnost
• skvrna - něco tě trápí
• žena - výdaje
• dívka - úspěch
• stůl - domácí harmonie

Položky jsem uspořádal podle toho, jak na ně bylo zaostřeno a jakou důležitost měli ve snu. Takže z toho máme Hromadu bílého prádla s hnědými skvrnami třídí žena s dívkou za stolem. Výsledek je tedy "Hojnosti nevinnosti dosáhneš, záležitostech, rozumu ikdyž tě budou trápit výdaje, bude z toho úspěch a harmonie". Tak na to, že to byl děsivý sen, to vidím docela pozitivně. A když to zkusím promyslet, hojnost - podle slovníku spisovné češtiny to znamená "vyskytující se ve velkém množství" nebo také nadbytek, nevinnost - na to slovník nepotřebuji, symbol nevinnosti je přeci dítě a ještě hojně. Bude to chtít větší byt, to budou ty výdaje.

Vzpoměl jsem si, že jinou noc mě probudil kolega, z jeho snu bylo rozumět "Hu, aaaad, huuu, zavolejte polici, hhaaaaa". Pak se uklidnil ... asi přijeli. Je to jeho sen, tak ať si jej vyloží sám. Zkoušeli jste si vyložit sen a splnilo se to? Jsem ve vykládání snů začátečník, tak klidně mi nabídněte alternativní výklad.

LSFL - 2017, 17. den

Aktutně mi docházejí nápady o čem psát, takže tentokrát historku, která se sice neudála v lázních, ale tzv. oslím můstkem jí vazbu na lázně dodám. Bylo nebylo, vcelku nedávno, takhle v pátek večer se rozhodla pračka nevydat prádlo. Zkoušeli jsme všechno: vypnout, resetovat, spustit testovací program, mačkat všechny čudlíky, dokonce jsme jí dali i čas odpočinout. Ale dvířka pračky zůstaly stále zamčené. V sobotu jsem si s tím zkusil hrát znovu, prádlo ale bylo nedobytné a nepomáhaly ani zaklínadla "Sezame otevři se". Zkouším s pračkou i trochu praštit a hýbat, ale nic. Ani vypnutí přes celou noc na neděli nepomohlo. Dokonce jsem si našel sevisní dokumentaci a podle světýlek zjistil, že je to chyba motoru nebo nějaká jiná obecná chyba, moc mi to nepomohlo. V pondělí konečně volám servis, pán je moc ochotný a ještě před obědem slibuje přijet. Připravím mu pračku, aby měl lepší přístup, trochu kolem ní zametu ... přeci jen se tam uklízí spíše sporadicky (přesněji vůbec). Pán přijel jak sliboval, ukázal jsem mu pračku a ta potvora svítí jinak. Zkusím vzít za dvířka a prádlo je osvobozené. Vypadám jak blbec, že neumím otevřít pračku - prostě typický inteligent. Zkoušíme pustit testovací program (což je asi na 2 min), ale vše funguje, pračka si na nic nestěžuje. Asi se mu to nestalo poprvé a byl tak hodný, že nechtěl ani nic naúčtovat, ani výjezd. Prádlo zachráněno a vše funguje.

Čas plyne až do lázeňského období. Když příjde zoufalý telefonát z domu, že nefunguje myčka. Prostě nemeje, protože si myslí, že tam má stále vodu, přestože ji už dávno vyčerpalo. Takže to vidím na vadné nebo zanesené čidlo výšky hladiny vody. Dřív pomohlo vzít konvici s teplou vodou, nalít ji tam a pustit znova. Čistá voda asi opláchla čidlo a vše fungovalo bez potíží dál. Jenže když tam nejsem já, tak myčka neposlouchá a trik nezabírá. Servis přijede za dva dny, tak uvidíme, jestli to nebude stejná magická chyba jako u pračky. Mimochodem, u pračky mi doporučil příště sundat horní kryt, vzít kus drátu a zámek odjistit ručně, prej to jde snadno. Máte taky doma spotřebiče, které si žijí vlastním životem?

LSFL - 2017, 16. den

Dnešní den začal výborně, v parku jsem našel poklad - dvacetikorunu. Tak hezky se tam leskla, jako dukátek. Tak není to ani malé pivo, ale měl jsem z toho radost jako malý Jarda. Vyrazili jsme do místního vodního areálu zvaného Aquaforum. Jsou tam různé bazény s různou teplotou a zábavními prvky. Takže jsem si užil tobogán a taky venkovní výřivku s výhledem na vlakovou zastávku a projíždějící vlaky. Tak snad vás pobaví fotka rozvaleného Lista.

LSFL - 2017, 14. a 15. den

Protože jsem opět nemohl do Plzně, přijela Plzeň za mnou. Plzeňským pivem je to tady zásobeno více než dobře, ale některé věci tu chybí. Ubytovací politika hotelu je trochu zvláštní, například pokud chcete jednolůžkový pokoj a oni jej nemají, tak mi bez potíží v jiných lázních dali dvoulůžkový za cenu jednolůžka. Tady ne, tady vám nabídnou dvoulůžkový, ale za druhou postel naúčtuji přirážku 80%. Takže nakonec to vyšlo úplně na stejnou cenu jako jednolůžko ve 4 hvězdičkovém hotelu. A navíc je to pořád jen jedno lůžko a my jsme dva.

Doba internetová však má své výhody, 50m od hotelu je penzion a za dvoulůžko na jednu noc chtějí necelou tisícovku včetně místních poplatků, to je o třetinu levnější. Taky má penzion plno a beru poslední pokoj. Nyní můžete hádat kdo za mnou přijel a co jsme tak asi dělali, zvláště když bylo horší počasí. Ano, správně, naplánoval jsem dvě vycházky s podtitulem 'Tour de pramen'. Je tu hodně pramenů a ikdyž jsou od sebe jen kousek, někdy i v jedné budově, každý chutná trochu jinak. Teď už můžu říct, že prameny tu mají dobré se zvláštními účinky ... tolik jsem druhý den nikdy neprděl.

LSFL - 2017, 13. den

Součástí ubytování je zdarma vstup do hotelového bazénu a sauny. Zatím je to spíše mezinárodní sauna, nejvíce tam chodí rusové (berte to obecně), kteří jsou asi z německa - někdy mluví rusky, někdy německy. Někdy chodí nazí do sauny, bohužel pak i do bazénu, jiní zase opačně. Ale nejvíc mě baví vlnobití. Bazén slouží zároveň jako rehabilitační, je hluboký tak 130cm, ale na drobné plavání to stačí. Důchodkyně si stoupne ke kraji a začne se pohupovat nahoru a dolů a tím vzniká v celém bazénu vlnobití. Zkoušel jsem to taky, ale mě vznikají jen takové malé vlnky. Je to zatím první sauna, která má dvě dveře, jedny do pánské a druhé do dámské části. Recepční mi říkala, že je potřeba si ji rezervovat, protože je malá, tak pro 4 lidi. Zapoměla ale zmínit, že pro čtyři ležící :-)

LSFL - 2017, 12. den

Vypadá to, že tohle byl poslední výlet na běžkách. Led na rybníku Amerika už začal povolovat, ale po tom, co do něj vysekali rybáři díru a v pohodě okolo ní chodili jsem nabyl jistoty, že dneska mě ještě udrží. Cestou zpátky jsme zakotvili u pěkné hospůdky. Sluníčko svítilo, sportovní výkon byl podán a zlatavá odměna se třpitila na stole. Co víc si přát.