Dnes jsem byl na Kurzu ručních prací. Vstupné bylo symbolická padesátikoruna. Na programu byla dekupáž, což je francouzské slovo, které nehodlám psát originálně. Jde o něco jako koláž, tentokrát v aplikaci na ubrousky. V druhém kole bylo slíbeno pletení košíků, ale poněkud se nezvládla dodávka proutí. Takže žádný košíček nebude. A jak to dopadlo? To vám říct nemůžu, protože bych vám prozradil pointu této divadelní hry pro pět "něžných" hereček. Hra není nějak složitá, s žádnou velkou zápletkou, ale ukazovala různé osudy pěti žen podané v hořké komedii.
Hrál místní spolek a měli to moc hezky připravené. Připravené kulisy, pravé jídlo aby se herci mohli najíst, dokonce i víno, aby jim to šlo lépe. Byly tam veselé i hloubavé prvky. Přislo se podívat tak do stovky diváků, včetně hromady místních.
Byla tu módní přehlídka střední oděvní školy. V její době jsem ovšem "trpěl" někde úplně jinde. Takže jsem z toho viděl pouze připravené sezení pro publikum a reflektory.
Večer cítím, že jsem se dostal do spárů slušného fyzioterapeuta. Dneska asi nebudu spát na zádech, protože je to znát. A to mě měl jen dvacet minut. Prej mu mám příště říct, jestli jsem to cítil, tak s tím nebudu mít problém.
Žádné komentáře:
Okomentovat