V dříve navštívených lázních byly slatinné koupele opravdu koupele. Bahno se napouštělo a vypouštělo (ikdyž pořádně tlustou trubkou) a dalo se v něm tak nějak pohybovat. Zde je bahno opravdu bahno. Zde nebude problém najít nějaký hezký klacíček na hraní, zde bude problém najít ten správný. Myšlenka, že od nich budu mít otlačenou prdel byla velmi brzy vyvrácena. Bahno je tak husté, že máte problém se do něj ponořit. Dokonce je zakázáno se ponořit hlouběji než po prsa, což ale vzhledem k hustotě bahna je téměř nemožné. Po usilovné práci jsem se sice dostal až k ramenům, ale přestanete a už pomalu stoupáte vzhůru.
Technologie bahna je zde trochu jiná. Z díry se vystrčí dřevěná káď, která nádherně drží teplo a po koupeli se tam zase zasune. Podle informací od ostatních se bahno nahřívá párou přímo v kádi.Po slatině následuje většinou masáž. Máme zde novou masérku, je děsně milá. Akorát jsem se jí při masáži pořád natáčel doprava, protože tam byly obrázky kostry a svalů. Tak jsem jí řekl, že koukat na sice nádherně kubistický vypínač na zdi může někomu stačit, ale mě to moc nenadchlo. Při další masáži už visely vedle vypínače tři nákresy kostry i s popisky. Taková drobnost a jak to člověka potěší.
Žádné komentáře:
Okomentovat