neděle 15. února 2015

SLT 2015, 3. den

Proč ti doktoři jsou tak posedlí tituly? Možná se tvářím tak inteligentně, že prostě bez titulu by to bylo divné. Nebo má dneska titul kde kdo. A jak jsem jí to potvrdil, šup, už jsem ho měl napsaný v kartě. I přes nedostatek místa se jí do kolonky vlezl. V žádném jiném oboru jsem tohle nezaznamenal. Snad je to tím, že oni sami se na svůj titul hodně nadřou. A pak už zafunguje "podle sebe soudím tebe". Ne, že bych si svého titulu nevážil, ale proč bych jej měl vystavovat na všechny papíry, Nota bene jsem titul dostal k možnému užití, nikoliv povinnému.

K nedělnímu obědu jsem si vzal košili. Sic jsem to ještě nevěděl, ale bylo to jediné teplé jídlo dne, to už si trochu vážnosti zaslouží. Tohle jsou první lázně, kde asi trochu shodím. Na snídani byla dnes vánočka (dva krajíčky) a na doražení jeden krajíc chleba, máslo, jahodový jogurt a nugeta. K večeři bývá nějaký kousek ovoce (jablko, kiwi, mandarinka), kdežto oběd je obohacen o dezert. Jenže v neděli je cukrárna asi zavřená a tak jsme dostali dětské tyčinky. To jsou tvarem běžné solené tyčinky, které dostanete v každé hospodě. Dětská verze je s přimíchanou špaldovou moukou a hrdým nápisem "nesolené". Nechávám si je na zvláštní příležitost, doufám, že se mi nebudou hromadit.

Milá maminko, ničeho se neboj. Vaří tady dobře, hlady mě chcípnout nenechají. Už za 6 hodin vstávám na snídani.

Žádné komentáře:

Okomentovat