Dnes byla na řadě novinka - parafín. Vždy jsem o tom slyšel historky, jak to chlapům trhá chlupy a od ženských zase, že to pálí, ale jinak je to docela příjemná procedura. Technologie je jednoduchá, sestřička má voskovar (něco jako rýžovar), který udržuje vosk v tekutém stavu. U toho několik plechů, do nichž vosk odlévá a ve kterém pomalu chladne a tuhne v tloušťce cca 2cm. Sestřička se na vás podívá, zeptá se jestli snesete teplejší, pak si odborně prohlídne plechy a vybere ten správně odleželý vosk. V této chvíli je vosk v konzistenci hřbetního sádla, takže se špatchtlí nakrájí, podebere a přiloží na postižené místo, přetáhne igelitem a přiloží ručníkem, aby zbytečně nechladl. Cílem je prohřát postižené místo, tak aby se lépe prokrvilo a tím si tělo pomohlo samo. A já očekával nějakou středověkou (nebo erotickou) mučírnu, kde mě budou polévat voskem.
Je tady paní, která má 91 let, chodí o holi, ale jinak jí to skvěle myslí a i v tomto věku má skvělou paměť. Pak si někdo vzpoměl, že si už nic nepamatuje a pronesl tématickou hlášku "Pamětníci jsou ti, co si nic nepamatují".
Dostalo se ke mně, děkuji mami :-), že vám chybí drby. A tak jeden příběh z dřívější lázeňské sezóny, který jsem zaslechl. Většinou jsou spolubydlící ohleduplní, ale jednou za čas narazíte zákonitě na blbce. A tak se stalo, že jedna paní druhou prošacovala, aniž by jí to vadilo, ba dokonce se k tomu i přiznala. Když si chtěli vyměnit adresy, tak jí sdělila, že to není nutné, že tu její už si dávno opsala.
Kolega mi prozradil, že v mém pokoji ještě na začátku února bydlel. Nebývá zvykem, že někoho přestěhují uprostřed pobytu. Důvodem byla výměna koberce. Takže mám hezký a nový koberec. Tak přeci nějaká investiční činnost do interiérového vybavení probíhá.
Žádné komentáře:
Okomentovat