Po dopoledních procedurách jsme se sešli ve staré sestavě a vydali se na výlet. Jen na chvilku do okolí. Napřed povinná ochutnávka nových přírustků do sbírky a výběr vhodného obsahu do termosky. Můžeme vyrazit, procházíme městečkem až ke konci asfaltové cesty. Zatím to jde, občas to trošku drhne, ale postupujeme vpřed po poli, lukách, lesem. Vždy u lavičky zastavíme, odpočineme si, odlehčíme termosce, přikousneme klobásku, zdokumentujeme a jdeme dál. Hustota laviček je však značná a tak vynecháváme ty, které jsou stejné - tak velkou termosku totiž nemáme.
Cestou si házíme létající talíř, máme docela dobrou přesnost. Ty nepřesné končí v potoku, strouze, ve větvoví, ale i za plotem. Vždy jsme jej úspěšně zachránili, ikdyž občas to znamenalo náročné kreace.
Večer doháním deficit v poznávání místních hospod, sedíme v nejbližší hospodě. Má velmi dobré pivo, kecáme o historii města, co se kde stalo a událo. Bělohrad se dříve Bělohradem nenazýval. Začalo se mu říkat až od doby, kdy se zde postavil zámeček, který dostal bílou fasádu, jež upoutala pozornost v širokém okolí. Zámeček už není bílý, ještě loni v něm byl internát střední školy, dnes se jedná o tom, kdo jej opraví, tak aby to město neplatilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat