ASL 2012, den 24

Bylo to těžké vstávání, v 15:50 už mi podruhé zvoní budík. Musím vstávat, abych měl o čem dneska psát. Lázně pořádají turnaj, takže rychle zaostřit futra a vyrazit na soutěž v šipkách. Dohodli jsme se, že to zkusíme, přeci aspoň nějak by se nám mohla vrátit investice v hospodách. Na soupisce jsem pátý z šesti, ostatní mají respekt a raději dělají publikum. Napřed instruktáž, co na terči znamená které políčko, za kolik je střed, výseče a pak následovaly dotazy. Takže ještě jednou vše vysvětlit. Po tom, co zjistili, že to bude počítat samo, je už klid. Brzy zjišťujeme, že zde máme těžkou konkurenci. Dědečci a babičky to hází hezky haluzácky a docela jim to vychází, ostatním hráčům se také docela daří. Je to napínavé až do samotného konce. Po druhém místě v prvním kole stíháme do večeře ještě jedno kolo.

Je to dramatické, děda naházel haluzácky přes 120 hned v prvním hodu, my se krčíme někde před dvoustovkou. Babička to háže metodou ohňostroj - vyšle šipku, ta dopadne na terč a pak každá její součástka letí na všechny strany. Začínáme mít nedostatek šipek, protože je nestíháme skládat dohromady. Ale poslední hody nám dávají šanci, doháníme dědu, který pravidelně přestřeluje a prosazujeme se na přední místa. Po náročném sčítání pořadí z obou kol se kamarád umístil na prvním místě, já obsadil dělené druhé. Na tuto variantu, ale nebyla organizátorka připravená a měla diplomy pouze pro první, druhé a třetí místo po jednom kusu. A tak místo rozstřelu vzala fix a upravila diplomy. Dostali jsme také poukázku na zákusek a kávičku. Docela vydařená hodinka zábavy.

U snídaně mi paní (mimochodem velmi příjemná a milá dáma) zanechala ošatku s ovocem. Když jsme se pak potkali na chodbě, tak mi to vysvětlila: "Já když jsem to viděla, jak si to babky strkají do kabelky. No to by na vás nic nezbylo!" Takže jsem to nastrkal do báglu, večer se bude ke slivovici hodit. U večeře jsme si výborně popovídali o jídle. Avšak nějak se pomíchaly objednávky a na mě nezbyl vepřový steak. Číšník se velmi omlouval, ale že mi připravili krůtí steak, jestli by to nevadilo. Mě to nevadilo, ale paní se hned ozvala "To bude chtít zítra dvojitý zákusek". Číšník se ještě jednou omluvil a za dvě minutky byl zpátky s talířkem a na něm dvě plněné taštičky z listového těsta. Nevím, kde je sebral, ale putovaly za ovocem a výborně se hodily.