ASL 2012, den 7

S nemalým množstvím promile v krvi bych psát neměl, ale co, třeba to čtenáři pochopí, omluví a možná i zasmějí. Tuto větu píši po třetí (oprava počtvrté) a vlastně jste se nic nedozvěděli. Není to tak hrozné, heslo jsem zadal už na třetí pokus. Přitom to vypadalo, že zápis bude o jednom krátkém záznamu "Nic se nestalo". No, nechám si ho do zálohy na jindy.

Začněme něčím lehkým, oprava, těžkým, protože oběd mě v bazénu táhnul doslova ke dnu. I při prsou jsem dřel dno bazénu a nevěřil bych, že jelen s noky bude takovým těžítkem. Odpoledne jsem si dovolil otravovat kolegy v práci, takže nic co by stálo za zmínku. A pak přišla večeře. Dal jsem si k mletému řízku s květákem a sýrem přílohu s přívlastkem 'V'. To v objednávce znamená velkou přílohu. Byla bramborová kaše a to já můžu. K večeři je předkrm, byla sýrová rolka (tvrdý sýr se šlehanou nivou) a rajče se zeleninovou pěnou, k tomu pečivo. Objednal jsem si ještě pivko a do misky si dal broskvový kompot. Pro někoho už teď slušná večeře, ale hlavní chod měl teprve přijít. Servírce: "Napsal jsem si tu 'V', ale dejte mi tam jenom trochu navíc, tak abych to snědl". Po chvíli přišla, na talíři se nacházel mletý řízek (květák ani sýr jsem v něm nenašel), půlka okurky a kopec bramborové kaše přelité máslem. Vlastně mi tam ležela taková malá vánočka z brambor. Jídlo se zde podává na takových podlouhlých talířích, takže vánočka se pěkně vešla, zato řízek se krčil někde u kraje. Hodinu jsem to do sebe ládoval, ale udolal jsem to. Kolega u stolu si pro změnu dává poloviční porce. Což vypadalo tak, že řízek byl stejný, ale kaše bylo na dvě lžičky, v kontrastu s tím mým to vypadalo jak porce pro mateřskou školku.

Dorazil jsem kaši, kompot i pivo a málem jsem nemohl odejít. A číšníci se s kuchařem ani nevsadili, že to sním. Snažil jsem se to strávit na pokoji, ale na spaní bylo příliš brzo a na počítač bylo málo krve v mozku. Naštěstí mě zachránil kamarád, jestli nepůjdu do hospody. Do večerky necelé dvě hodiny, to se stihne. Na výběr byla "díra" (znáte z předchozích dílů) nebo restaurace U kapra, bohužel toho času už po zavíračce. Naproti registrujeme Svijany, ale název podniku 'Viet House' se zdá být nebezpečný. Nakonec, proč nezkusit něco nového. Byla to pěkná česká hospůdka vykládaná dřevem, kterou provozovala větnamská rodina. Polovina stolů obsazena, což v pondělí osobně považuji za dobrý stav, ale jinak nalejvárna. V nabídce tři druhy piva: nejdražší Kozel 11 za 20, pak svijany a nakonec Krakonoš 12tka za 15. To nejsou ceny za třetinky, já si ji dal a stála pouhých 11 Kč.

Místní omladina se nám snažila nabídnout jointa, ale nepochodili, kamarád měl svoje zboží a já jsem po neslavných výsledcích přestal inhalovat už dávno. Dali jsme ještě panáka a už jsme se museli vracet zpátky, neboť tady je večerka už ve 23 hod. Stejně jako při odchodu do hospody jsme si i při příchodu dali panáčka slivovice. No a blížíme se do bodu, kde bychom se zacyklily, protože se objevuji na začátku dnešního zápisu. A konečně mě přestává tlačit kaše. To jí zítra vrátím, dostane panáka!